Kniha se v širším kontextu vývoje nejstarších česko-francouzských vztahů věnuje historickému poznání úcty ke světcům spjatým s francouzským prostředím na území Čech a Moravy v období středověku. Jádro publikace tvoří tři výzkumné kapitoly.
Ivana Noble v knize uvádí čtenáře do světa biblických příběhů formou vlastních výtvarných děl, které doprovází texty z Písma, ze starověké západní a východní křesťanské tradice, středověké mystiky, z moderní i současné teologie a spirituality.
Příběhy o svatých představují jeden podstatných prvků evropské duchovní kultury.Předkládaná publikace se pokouší přinést co nejširší přehled hagiografických textů pojednávajících o českých patronech.
Kniha sleduje náboženský vývoj Plzně za první republiky (1918–1938), tj. vývoj katolické církve, Církve českobratrské evangelické, Církve československé a bezvěreckého hnutí.
Hlavním cílem knihy je představit paradigma teologického díla Matouše Chudého, jeho genezi a aplikaci ve vybraných oblastech jeho publikační činnosti, a to přesto, že mnoho z jeho života zůstává zahaleno tajemstvím a zřejmě nebude nikdy vysvětleno.
Ancrene Wisse neboli Průvodce pro poustevnice sepsal ve třináctém století neznámý autor jako duchovní příručku příkladného života pro tři urozené rekluzy, tedy poustevnice, které se v rozpuku mládí o vlastní vůli nadobro uzavřely před světem.
Předkládaná studie je pokusem o vědeckou interpretaci jednoho ze 114 Ježíšových výroků obsažených v Tomášově evangeliu. Koptské evangelium může být zajímavé jak pro novozákonní badatele, tak i pro badatele v oblasti raně křesťanské literatury.
Kniha se věnuje vývoji fenoménu tajného evangelictví v pobělohorském období v prostoru východních Čech (tehdejší Chrudimský kraj), přičemž se snaží pojmenovat konkrétní faktory, které vedly k jeho přežívání.
Kniha ve své první části shrnuje dostupné poznatky o životě Lactantia a začleňuje jeho dílo do kontextu latinské patristické literatury. Další část je věnována myšlenkovým východisků jeho teologického uvažování.