Kniha se zabývá fungováním vesnických komunit na Moravě v druhé polovině 18. a první polovině 19. století na vzorku necelých čtyřiceti vesnic, které spadaly mezi tzv. privátní statky olomoucké kapituly.
Vznik první republiky s sebou přinesl obnovený zájem o „zlatý věk“ českých dějin v podobě období české reformace. Ta představovala krátce po roce 1918 fenomén jak pro církve, tak pro celý národ, protože právě na ní byl postaven prvorepublikový étos.
Kniha se zabývá otázkou vstupu žen do světa politiky v českojazyčném prostředí Moravy. Autorka analyzuje proces jejich zapojování do pěti politických táborů – lidově-pokrokového, katolického, sociálnědemokratického, agrárního a národněsociálního.
Monografie poskytuje ucelený pohled na profesní život a sociálně-ekonomické poměry kléru v 18. století, a zaplňuje tak citelnou mezeru v poznání dějin společnosti českých zemí v raném novověku.
Kniha vznikla u příležitosti šedesátých narozenin historika, slavisty a všestranného balkanisty Václava Štěpánka, docenta Ústavu slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a je dílem jeho přátel a žáků.
Publikace je v pořadí již třetím knižním výstupem úspěšně se rozvíjející spolupráce mezi Maticí moravskou a Maticí srbskou. Tematicky se zaměřuje na problematiku česko-srbských vazeb z doby první světové války a meziválečných let.
Třetí svazek ze série kolektivních publikací, v nichž se mezinárodní tým mladých badatelů z oblasti historie a dalších příbuzných oborů zamýšlí nad otázkami obecných dějin 20. století.
Kniha přibližuje počátky české krajanské komunity v USA 19. století v rámci českého i amerického historického kontextu a dosavadní pohledy na „českou Ameriku“ obohacuje o dosud málo známá témata.
Součástí knihy je i kompletní seznam dosavadních bakalářských a diplomových prací, seznam výstav, uspořádaných školou, a ukázky školních katalogů a knih, které vydali u nás i v zahraničí pedagogové.
Publikace se zabývá posuny hranic mezi státy i mezi rozsáhlejšími celky v geopolitické a mezinárodní rovině, a také proměnami hranic na sociálně-hospodářské a kulturní úrovni.
Kniha odhaluje a rozebírá málo známou kapitolu moderních českých dějin – realizované nebo jen naplánované projekty nuceného přesídlení neodsunutých německých obyvatel z pohraničí do vnitrozemí či vystěhování starousedlých Charvátů.
Publikace je reprezentativním výborem z díla významného historika Jiřího Malíře, zaměřeným na tři významné oblasti jeho badatelské práce – dějiny politického stranictví, dějiny občanské společnosti a dějiny vzdělání.
Monografie, inspirovaná v přístupu ke zkoumané skutečnosti především teorií centrálního místa a základními tezemi strukturalismu, se zabývá vztahem vrchnostenského města v raném novověku k vrchnosti na jedné a venkovskému zázemí na druhé straně.
