Básnická sbírka zremixovaná z cizích básní, písňových textů a ikonických výroků. Ondřej Macl si tentokrát osvojuje metodu recyklace kulturní paměti a vytváří vícevrstevnatý celek: sbírku na pomezí jukeboxu, poeziomatu nebo do it yourself archivu.
Poezie Jana Gabriela je nesena touhou vydobývat ze světa potutelné juxtapozice různě nesouvisejících skutečností. Proti zprostředkovanému světu staví svět skutečný, který má ještě nějakou váhu, vůni, příchuť náladu i tresť.
Výbor z poezie Pierra Peuchmaurda z edice Analogonu. Pierre Peuchmaurd (1948–2009) patří k nejvýznamnějším básníkům své generace, jimž nezůstala cizí někdejší surrealistická východiska.
... v třetí části knihy je pomyslné jádro knihy. Zde František Dryje opouští propracovanost kratších básní první části i osobní, jímavou notu části druhé a pouští se tam, kam se pustili před nim — Karel Šebek, ale i Ivan Diviš či Jan Zábrana.
Mnohovýznamovost poezie, vrstevnatost významů zachycených v imaginativní zkratce – v onom pověstném krátkém spojení protilehlých představ či skutečností, prolnutí „vysokého a nízkého“ .
První, nejrozsáhlejší oddíl sbírky, nazvaný „Sentimenty“, představuje Františka Dryjeho, jak ho známe, v jeho sarkastické, řazavé, pronikavé a podnětné poloze, ve výrazu, který nedá čtenáři spočinout. Asociace neotřelé, obrazy překvapivé.
Zdena Tominová je známá hlavně jako disidentka a intelektuálka, ví se patrně i o víceméně politických prózách, která napsala a vydala anglicky. Málokdo zato tuší, že je i autorkou osobité a významné, byť prakticky neznámé poesie.
Sborník esejů, anket, básní, obrazů a experimentací členů současné Skupiny českých a slovenských surrealistů a jejich spolupracovníků (J. Švankmajer, M. Stejskal, F. Dryje, K. Piňosová, J. Janda, J. Gabriel a 15 dalších autorů).
Prokletý surrealistický básník a výtvarník je již dvacátým rokem nezvěstný. Záhadné zmizení Karla Šebka (nar. 1941) v mnohém souzní s jeho nekonformní pozemskou existencí, které se chtěl tolikrát nadobro zbavit.
