Kniha zúročuje dlouholetý výzkum etnologa Václava Michaličky věnovaný kožedělné produkci, která se v 19. století zformovala na moravsko-slezském pomezí v obci Metylovice.
Výbor textů výtvarníka, grafického designéra, publicisty, editora, kurátora, spisovatele, docenta UMPRUM, nehrajícího člena skupin Jasná páka a Hudba Praha a spoluzakladatele tajného hudebního sdružení Pornografičanka Karla Halouna
Kulturní dědictví je široký pojem, který v sobě zahrnuje kulturu národa či etnika a její projevy hmotné i nehmotné. V souvislosti s etnologií a jejím bádáním se samozřejmě nejvíce otvírá studium projevů, jež souvisejí s tradiční lidovou kulturou.
Kniha Čtivo. Díla a kontexty české populární literatury 1918–1939 nabízí prvního ucelenějšího průvodce po meziválečné populární literatuře, po jejích vrcholech i pádech, druzích i oblastech.
Triumfalismus z Trumpova vítězství v české veřejné debatě kontrastoval s negativní až odmítavou reakcí. Také Institut Václava Klause s napětím vyhlížel výsledek amerických prezidentských voleb.
Péče o duši je zásadním filosofickým i životním tématem Štěpána Špinky. Tento sborník, vydaný u příležitosti jeho životního jubilea, přináší jednadvacet příspěvků od jeho učitelů, kolegů, žáků, přátel i blízkých...
Za okupace se v rozhlase vytvořila patrně dodnes největší „laboratoř“ na takzvanou slovesnou tvorbu, v jejímž rámci vzniklo mnoho původních českých her s příznačnou tematikou, které byly záhy také nastudovány.
Kniha Myslet média, jíž se Herzogenrath poprvé představuje českému publiku, je výborem z kratších textů (kapitol a článků), upravených pro české vydání a opatřených originálním doslovem Tomáše Dvořáka a Martina Charváta.
Čtení o Franzi Kafkovi je skromným výřezem, už prvotní záběr byl ostatně zúžen na práce autorů, spjatých v některé fázi svých drah s kulturním prostorem českých zemí.
Problém reprodukce či reprodukovatelnosti je kanonickým motivem úvah o fotografii a ztělesněním její hraniční povahy. Mezi nejvýznamnější příspěvky k této diskusi patří teoreticko-kurátorská koncepce „imaginárního muzea“ Andrého Malrauxe.
Jak vypadá a jak se projevuje herectví v zábavněhudebních inscenacích arénních scén Prozatímního divadla od vstupu operety na česká jeviště v roce 1863 až do otevření Národního divadla v roce 1883?
V roce 1980 Foucault přednesl na Dartmouth College dvě přednášky nazvané „Pravda a subjektivita“ a „Křesťanství a doznání“, v nichž stopuje genealogický původ moderního vztahu k vlastnímu já ve starověkých a raně křesťanských praktikách sebezpytování
Vznik komunistických režimů v Československu a v Polsku vyvolal odpor společnosti. Jeho podoba, rozsah i formy se lišily. Tyto rozdíly vyplývaly ze specifik dané země, regionu, historických tradic i dopadu druhé světové války.
O česky a německy psané literatuře z českých zemí se dosud vyprávělo v oddělených příbězích, které měly zdůvodnit svébytnost národních literatur. Tato kniha naopak poprvé nahlíží vývoj literatury v českých zemích jako celek.
Bývaly doby, kdy ani svět umění nebyl v pohledu na autonomii své produkce jednotný – primát estetična při hodnocení se musel prosadit ve spletitých diskusích nad konkrétními díly.
