Neokonfucián Jokoi Šónan je historiky považován za jednoho z nejvýraznějších vzdělanců závěrečné fáze doby Tokugawa, kdy dochází k rychlému vyzrávání vnitřní společenské a politické krize.
Cestopis představuje specifický typ textu: je to historický egodokument a současně umělecký žánr. V devatenáctém století představovaly cesty těch, kdo se vydávali do zahraničí, nejvýznamnější způsob, jak se seznamovat s jinými krajinami, národy, ...
Islámská čítanka je didaktickou příručkou, která na souboru reprezentativních a paralelně dvoujazyčných příkladů (zrcadlově česky a arabsky) představuje klíčové žánry i tematické segmenty této náboženské literatury.
Čeština jako cizí jazyk na Dálném východě je kolektivním dílem řady lingvistů, jejichž společným zájmem je rozvoj bohemistiky (a také slovakistiky) v zemích Dálného východu.
Kniha literárněvědných esejů zabývajících se tématem "věcí" a "věcnosti" ve světové a české poezii od antiky po současnost. Představuje nejvýznamnější básnická díla a postupy, jimiž básníci ve své tvorbě věci evokují.
Časopis je věnován novověkým evropským a americkým literaturám, s výhledy do jiných kulturních oblastí. Důrazem na komparativní přístup přispívá k integraci literárněvědného studia.
Časopis pro moderní filologii je recenzovaný neimpaktovaný jazykovědný časopis. Byl založen v r. 1911 a v období 1926-1935 sloužil jako hlavní publikační fórum Pražského lingvistického kroužku.
Časopis pro moderní filologii je recenzovaný neimpaktovaný jazykovědný časopis. Byl založen v r. 1911 a v období 1926-1935 sloužil jako hlavní publikační fórum Pražského lingvistického kroužku.
Na Friedrichových obrazech „Mnich na mořském pobřeží“ a „Opatství v dubovém lese“ vidíme dualitu horizontu a fragmentu, vzdáleného a blízkého, nekonečna a časovosti.
Kniha sleduje náboženský vývoj Plzně za první republiky (1918–1938), tj. vývoj katolické církve, Církve českobratrské evangelické, Církve československé a bezvěreckého hnutí.
Autorka se v této práci z oblasti etnolingvistiky, disciplíny zaměřené na vztah jazyka a kultury, zabývá rekonstrukcí obrazu (stereotypu) ženy v češtině, tj. odhalováním struktury stereotypových charakteristik v jazyce a kultuře spojovaných se ženou.
Komunistický režim ve druhé polovině padesátých let postupně opustil nejbrutálnější aspekty vládnutí založené na masovém teroru a namísto toho se zaměřil na kádrovou politiku jako svou hlavní mocenskou pravomoc.
Karel Havlíček (1821–1856), dodnes symbol českého novinářství, prožil stejně jako mnozí jeho vrstevníci zásadní životní zlom v době revoluce roku 1848.
Publikace přináší první úplnou edici dvou dosud prakticky nedostupných „fiktivních cestopisů“ Matěje Václava Krameria. Texty z let 1803–1804, v nichž autor seznamuje českého čtenáře počátku 19. století s reáliemi Indického subkontinentu a Šrí Lanky.
