Biomanžel je volným pokračováním Vieweghova bestseleru Biomanželka (2010), kterého se prodalo více než sto tisíc výtisků a dočkal se úspěšného divadelního zpracování.
Neobvyklá kniha – už jenom tím, že ji nelze žánrově zařadit. Drobné prózy, básně, náčrty nikdy nenapsaných románů, divadelní hra, kašpařiny, hospodské rozprávění, nactiutrhačné historky a vzpomínky na kamarády spisovatele.
Kniha volně navazuje na Lásku na cizím hrobě. Nové povídky Ludvíka Němce jsou vážnější a niternější nežli v předchozí Lásce na cizím hrobě, jsou však stejně pečlivě vybroušené.
Jedná se o příběh tří kamarádů, odehrávající se od osmdesátých let do současnosti. Na pedagogické fakultě v Ústí, kde studují, si vymyslí další předmět: vinnetouologii, ze které se dokonce skládají zkoušky a udílejí doktoráty...
Můj tatínek byl opravdu fotbalista a později pracoval na vlečce, babička rozsvěcela výhybky na nádraží v Lysé nad Labem a maminka působila na očním oddělení, kde mi ošetřovala drobnější zranění ze skal...
V autobiografické knize reflektuje uznávaný básník a prozaik deset let svého života „po návratu“. Popisuje svou cestu k vnitřní svobodě a podává živé svědectví o úskalích, zkouškách, otřesech a pádech, jimiž procházel.
Příběhy této knihy se určitě odehrály. Připomínají bezčasí vyprávěné přáteli a starými deníky a dopisy bez obálek. Neznámí příbuzní a zapomenutí sousedé v nich ožívají jako při prohlížení omšelého sametového alba s průsvitným papírem.
