Ve čtvrtek 20. června 2021 kolem 11. hodiny večerní rozčísly nebe první blesky, udeřily tympány hromů jako v barokní opeře. Na scéně nastal zmatek, rychlé uklízení věcí, když tu se vichr opřel do velké verandy.
Po celotýdenním shonu by se rodina měla sejít u krásně prostřeného stolu, v klidu si pochutnat na něčem obzvláště lahodném a strávit tak spolu pár příjemných chvil.
Nastala doba, kdy bychom se měli zamýšlet nad využitím surovin do posledního zbytečku. Naši předkové velmi šetřili, přesto dokázali připravit chutné a levné pokrmy. Nic nesmělo přijít nazmar.
Kalendář představí tradiční české zvyky, hry a zábavy našich předků v průběhu celého roku. Každý týden si připomeneme, jak dříve běžely všední dny, jaké práce byly obvyklé, co se jídávalo a jaké svátky slavili naši předkové.
K andělským bytostem se lidé obracejí už celé věky a představují si je v různých podobách od éterických vzdušných stvoření, po prdelaté andílky, vždy ale symbolizují ty nejušlechtilejší pocity.
Když se chorobopis mění ve scénář a všechno v dávnou vzpomínku, opakují a připomínají se děje, které patří do minulého světa a jsou skryté uvnitř v nás. Byl Sigmund Freud dobrý beletrista?
Poslední srdce. Ostré skály. Naftový motor. Tajné zprávy. A všude zelená a hnědá. Hnůj. — Černá koruna a nelehký úkol. Co všechno ukazuje k cíli? Starý hrad. Starý muž. Tři barvy vlasů. Černá koruna.
Strašidla a mytické bytosti, objevující se pověstech a v pohádkách většinou vyvolávají děs a hrůzu, mohou škodit, ale i pomáhat. Některá vypadají jako podivné odpudivé příšery či přízraky, jiná jsou na pohled krásná.
V Bylinkovém kalendáři 2023 jsou popsány známé i méně známé léčivé byliny, které však naši předkové běžně používali k léčebným účelům a občas i v kuchyni nebo jako přísad do domácí kosmetiky.
Kalendář je sestaven z ilustrací z knížek O Květušce a její zahrádce a O Smolíčkovi Františka Hrubína, Perníková chaloupka Václava Renče, Bajaja Vladimíra Holana a Pohádek H. Ch. Anderesena.
Strašidla a mytické bytosti, objevující se pověstech a v pohádkách většinou vyvolávají děs a hrůzu. Zjevují se na nejrůznějších místech a v různé době a podle svého charakteru straší, některá konají dobro, jiná škodí.
Pokojové rostliny pěstovaly s oblibou i naše babičky, bývaly běžné v každé domácnosti. Zeleň vnáší do bytu energii, svěžest a radost ze života. Věnujeme-li jim základní péči, můžeme si dopřát i takové, které by venku nepřežily naše drsnější podnebí.
Katalog k výstavě Studia Najbrt uspořádané na 56. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Výstava představí 28 let trvající spolupráci s Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary.
Až do úplného konce. Život každého člověk je konečný, ovšem závěr životní cesty každého z nás je rozdílný. Kniha Jaromíra Kročáka nás uvádí do života jedné zcela běžné rodiny. Marie a František, rodiče dvou dcer Elly a Věry se svými rodinami.
