Biografie se zaměřuje na umělecky asi nejzajímavější období kariéry slavného zpěváka. Počátkem roku 1976 se David Bowie rozhodl radikálním způsobem řešit svou tvůrčí a osobní krizi a spolu s Iggy Popem, někdejším frontmanem Stooges, odjíždí do Berlína.
Crowley žil v Berlíně v posledních dnech Výmarské republiky a nástupu Adolfa Hitlera k moci, v letech 1930–1932. Autor líčí toto období Crowleyho života – jeho uměleckou tvorbu i bohatších materiálů Crowleyho mnohotvárnou osobnost.
Grafika raného 19. století je přitažlivá pro badatele, sběratele i širší veřejnost. Publikum může překvapit bohatstvím témat, sahajících od ilustrace Bible i antické mytologie přes novoročenky až po karikaturu.
Kniha si komparativním prizmatem klade otázku, zda lze z konkrétních historických souvislostí vývoje čtyř evropských velkoměst 19. a 20. století, Londýna, Paříže, Berlína a Vídně – vysledovat rozdílné sídelní strategie.
Véčko, hlavné mesto najlepšieho miesta vo vesmíre – našej mladosti. Večer čo večer to bolo miesto rituálneho postávania, sácania, hladkania, tárania, bozkávania, tancov a popíjania s fajčením.
Výpravná monografie o aristokratických sídlech v českých zemích – velkolepé rezidence předních aristokratických rodů i menší a nenáročné zámky vystavěné nebo přestavěné v letech 1780–1914.
Jedinečná publikace, která nechává nahlédnout čtenáře na stavbu pohledem architekta, navíc architekta s ní dobře obeznámeného účastí na právě dokončené obnově a restauraci.
Život Lídy Baarové, včetně přesných citací jejích pocitů a charakteristik obou fatálních vztahů v tehdy ještě vesele prosperujícím a naplno žijícím Berlíně.
V září 2015 se v Drážďanech na zámku Pillnitz v Kunstgewerbemuseum uskuteční kolektivní výstava pedagogů a studentů Ateliéru skla, a to pod kurátorským vedením Tulgy Beyerle a pod záštitou Českého kulturního centra v Berlíně.
V devíti kapitolách se autor zamýšlí nad tím, co vytváří pro člověka příjemnou atmosféru, prostor, v němž se člověk dobře cítí, a v jakém smyslu a míře k ní přispívá právě architektura.
Těžištěm publikace je prezentace nejvzácnější knihy o kanalizaci z historického fondu Národní technické knihovny (NTK) Die Canalisation von Berlin od tvůrce urbanistické struktury německé metropole Jamese Hobrechta.
Soubor textů Umění bez daně. Umění v éře planetární občanské války českým čtenářkám a čtenářům poprvé v ucelenějším souboru představuje myšlení významné německé umělkyně, dokumentaristky a intelektuálky Hito Steyerl.
