Autor celý rok cestuje křížem krážem Evropou, po stopách její historie, od Verdunu k Berlínu, od St. Petěrburku po Osvětim, od Kyjeva po Srebrenicu. Má vzácný pozorovací talent a především umí psát.
„Senta myslela na Itziga Goldmanna, který pravděpodobně právě teď předával soupis uměleckých děl a klíče od svého obchodu pověřenci říšské komory, a na slib, který mu dala.
Samanta Schweblin (1978) je po Lugonesovi, Bioy Casaresovi a Cortázarovi novou královnou laplatské fantastické povídky. Zdánlivě obyčejné příběhy od prvních řádek navozují zvláštní atmosféru, naznačující, že není úplně všechno v pořádku.
O tom, že ani válka nedokáže vzít lásku a naději, vypráví příběh Maxe a Hanny. Osudová láska mezi majitelem knihkupectví a talentovanou houslistkou se rozhoří v roce 1931 v Německu. Doba jim nepřeje, protože Hanna je židovka…
Biografické dílo o americké rodině Doddových – věnuje se zejména otci rodiny Williamovi a dceři Martě. William Dodd byl historik a univerzitní profesor, kterého prezident Roosevelt v roce 1933 jmenoval novým americkým velvyslancem v Německu.
Autorka byla v roce 1952 vylákána do Východního Berlína a zatčena sovětskou tajnou službou. Za údajnou špionáž nyla odsouzena k patnácti letům nucených prací v gulagu. Kniha je její výpovědí o době strávené v sovětském koncentračním táboře.
V devíti kapitolách se autor zamýšlí nad tím, co vytváří pro člověka příjemnou atmosféru, prostor, v němž se člověk dobře cítí, a v jakém smyslu a míře k ní přispívá právě architektura.