Odborná práce Martina Musíllka vychází z podrobného průzkumu nejstarších dochovaných knih Starého Města pražského. Autor se zde snaží poskytnout co nejširší obrázek o societě Starého Města po polovině 14. století.
Kniha Luďka Březiny je zásadním příspěvkem k poznání vztahů a vazeb jednotlivých vedlejších zemí České koruny na konci středověku a v raném novověku – až k historickému mezníku, třicetileté válce.
Autorka ve své monografii zkoumá nepříliš známou kapitolu z dějin českého školství a vzdělanosti, a tou je snaha premonstrátského řádu kolem poloviny 17. století o založení vlastního učení.
Z drobných esejů, zařazených do tohoto svazku, vystupuje trochu jiný Casanova, než je obecně znám: encyklopedicky vzdělaný soudce, žalobce, obhájce a svědek své doby a jejích lidí, včetně sebe, a také jednající filozof.
Cestovatel, novinář a spisovatel Patrick Leigh Fermor se v zimě roku 1933 vydal na cestu Evropou. Z Nizozemí přes Německo, Prahu, Vídeň putoval, většinou pěšky až do Istanbulu. Své deníkové záznamy později literárně zpracoval a roce 1977 vydal.
Castellologica bohemica je sborník věnovaný širokému spektru kastelologické problematiky. Všeobecně se zaměřuje zejména na problematiku opevněných středověkých a raně novověkých sídel, opevněných kostelů a městských fortifikací.
Od poloviny 19. století se v českých zemích i v celé habsburské monarchii utvářela společnost založená na občanských právech a kapitalistických vztazích, nastala éra národních hnutí a bezprecedentních hospodářských změn.
Originálně nakreslený příběh světových dějin pro malé i velké čtenáře, který vás vezme na cestu časem od okamžiku velkého třesku přes období dinosaurů, prvních velkých civilizací, středověku až k dvacátému století, vesmírným objevům a současnosti.
Vědecké sympozium Čas moderny pořádané Historickým ústavem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se konalo 28. - 29. května 2005 v Kostelci nad Vltavou.
Autor v tomto sborníku, vzdal hold dvaceti význačným postavám prvního století skautského hnutí - od R.Baden-Powella a E.T. Setona i A.B. Svojsíka či J. Roslera-Ořovského až po dnešek, a začátkům vodáctví u nás.
Českou společnost jako by v posledních letech postihovala ztráta paměti. Čím dál silněji se prosazuje smířlivý pohled na naši komunistickou minulost, zločinná podstata tehdejšího režimu upadá v zapomnění.