Portrét textaře písní, scenáristy a divadelního manažera Jiřího Štaidla si neklade za cíl pouze připomenout Štaidlovy pestré osudy a jeho osobité dílo, ale také přiblížit uvolněnou a tvůrčími činy nabitou atmosféru druhé poloviny šedesátých let.
Publikace obsahuje velké množství fotografií z uměleckého života a leckomu připomene krásné a neopakovatelné chvíle v nenucené společnosti s Ladislavem Smoljakem.
Rohálova publikace nahlíží na největší umělecké i soukromé triumfy Lucie Bílé a vrací se i k jejím složitým začátkům či některým situacím, jimiž své okolí během let tu a tam překvapila.
Tři rozhovory s osobnostmi, které výrazně ovlivnily české nekamenné divadlo v době jeho největšího rozmachu koncem padesátých a v průběhu celých šedesátých let minulého století - Václav Havel, Pavel Landovský a Jiří Suchý.
Tato kniha je unikátním pohledem do Zlatina pracovního i soukromého života, ve kterém herečka prozrazuje některá svá tajemství. Příběhy z natáčení střídají historky z jeviště, a tím poodhalují svět filmu, televize, divadla a dabingu.
Na stránkách knihy se bude moci čtenář s mistrem setkat téměř osobně a to nejen prostřednictvím množství nově objevených a doposud nezveřejněných fotografií a ilustrací, ale především díky téměř 30 jedinečným dobovým dokumentům.
Pavel Landovský se v knize vzpomínek, kterou napsal se Helenou Albertovou, zcela čtenářům otevírá. Opravdu na sebe prozrazuje téměř všechno - a nejen na sebe.
Svazek II. je věnován tématům financování, legislativy, sociální problematiky, příjemcům uměleckých děl a výkonů, mezinárodní spolupráce a stavu uměleckých oborů k roku 2010.
Publicista a herec Jiří Žák se v roce 2010 začal setkávat s dramatikem, filozofem a bývalým prezidentem Václavem Havlem a rozprávěl s ním o dění před i za oponou a o názorech na kulturu.
Prvně český čtenář získá podrobný náhled do výjimečného světa umění německé kulturní metropole v Kolíně nad Rýnem v posledních více než dvaceti letech.
Tato publikace poprvé zveřejňuje – ve výboru – deníky Anny Lauermannové-Mikschové (1852–1932), která jako spisovatelka vystupovala pod jménem Felix Téver a vedla literární salon ve svém domě na Jungmannově náměstí v Praze.
Studie českých i zahraničních bohemistů a badatelů ze spřízněných oborů (dějin umění, estetiky, hudební vědy, filozofie) obsažené v tomto sborníku se věnují analýzám překračování mediálních hranic.