V druhém svazku svých Různých řečiští pokračuje Ludvík Kundera v „portrétování“ přátel (Jánuš Kubíček, J. M. Tomeš, Jan Grossman, Ivan Slavík, František Foltýn, Ida Vaculková...), více se však přiklání ke svérázným fejetonům.
Podle slov autorova syna spisovatele Milana Kundery není zajímavým ani tak text sám, ale okolnosti, za nichž se zrodil. Bylo to za první světové války někde na ruském východě blízko bojiště.
37. svazek edice D obsahuje dvě významná díla pozoruhodného německého autora, který předstihl svou dobu a vrcholného uznání si dobyl až dlouho po své smrti.
Tato kniha obsahuje veškeré dostupné Kunderovy překlady básní Paula Celana — tedy celý rukopisný svazek Písek z uren, který je doplněn o dalších přibližně dvacet básní, naopak publikovaných pouze v knize Sněžný part.
Prostřednictvím vyprávění se ocitáme na hranici snu a skutečnosti, vnikáme do tajemství extatických představ a zdrojů nejožehavějších inspirací prokletého malíře.
„Válka“, první kniha Ludwiga Renna, vyšla poprvé roku 1928 a měla světový úspěch. To tkvělo patrně v tom, že Renn psal o první světové válce jinak, nežli bylo v poválečné literatuře obvyklé. Bez heroizace války a vojáků, bez patosu.