Kniha se zabývá problematikou bezdůvodného obohacení. Mapuje případy, ve kterým římští právníci poskytovali žaloby z bezdůvodného obohacení (kondikce) a ukazuje, jakými zásadami byli vedeni při jejich posuzování.
Držitel čestného uznání poroty Ceny Miloslava Švandrlíka za knihu Hlas a jiné povídky přichází s novinkou, která velice volně navazuje na titul Muž v karanténě.
Historický román Petra Sýkory Sklíněné korálky čtenáře zavede do zámku ve Velkých Losinách a jeho okolí, na severní Moravu konce 17. století, do míst nechvalně známých procesů s čarodějnicemi.
Kniha se zabývá osobností předbělohorského bratrského rytíře Albrechta Pětipeského z Chýš a z Egrberku. Je rozdělena do dvou samostatných oddílů – odborná historická studie a edice korespondence.
Ve více než stovce sloupků autor komentuje vtipně, vážně, nostalgicky i s notnou dávkou optimismu způsob,
jakým se mimořádně aktivní a pandemií k nezvyklému prožívání dlouhých týdnů a měsíců odsouzený člověk může s touto situací vyrovnávat.
Rákosova próza je strhující, okouzlující, hravé, překvapivé, poučné a originální čtení. Z této mozaiky historek, bizarních výčtů, básní v próze, aforismů a absurdit postupně krystalizuje autorův sarkastický pohled na maskulinní mýtus.
Beletrizovaná rekonstrukce skutečného případu z roku 1978,
kdy severokorejský prominent nechal unést dvě
hvězdy jihokorejské kinematografie.
vybudovaly základy fi lmového průmyslu.
V knize jsou poprvé publikovány rozhlasové projevy významného českého novináře Pavla Tigrida, které na počátku padesátých let přednesl v Rádiu Svobodná Evropa.
Zásadní modernizace našich drah a budování tranzitních železničních koridorů má poměrně krátkou historii, nicméně o to důležitější pro to, aby vybrané tratě odpovídaly standardům 21.
Soubor pěti kratších úvah představuje německého filosofa Oswalda Spenglera, známého svou objemnou a provokativní koncepcí dějin, nejen jako polemika, ale také jako osobnost s širokým rejstříkem znalostí a zájmů.
Rudolf Kassner (1873 – 1959) byl jednou z nejzajímavějších a zároveň nejméně známých osobností evropského kulturního myšlení první poloviny 20. století.
V době, kdy slovo zní stále hlasitěji a mlčení se stává vzácností, přichází Max Picard se svou nadčasovou úvahou o pravé povaze ticha. Svět mlčení otevírá cestu k zamyšlení, zklidnění mysli a pochopení, že slovo i mlčení patří k sobě.
Nahlédneme-li do obsahu těchto přednášek, které byly nakonec publikovány formou dopisů, pak je především nápadné, že jsou neseny v duchu kontrastu, jenž věrně doprovází celé Fichteho úsilí.
