Kniha přibližuje osudy desítek sochařů a jejich prací z doby národního socialismu, této zvláštní éry dějin, kdy se nietzschovský ideál Nadčlověka vtělil do hmoty a umění se stalo integrální součástí budování státu.
Další monotematické číslo historického časopisu se
věnuje široké a pestré problematice mezilidských
vztahů mezi vojenským živlem a českým městským i
venkovským obyvatelstvem raného novověku.
Adlerova monografie o dějinách židovského tábora v Terezíně je jedním z nejvýznamnějších a nejdůkladnějších děl o holocaustu, které ovlivnilo poválečnou debatu o nacistických zločinech.
Závěrečný díl trojdílného vojensko-historického projektu je věnován líčení válečných tažení v Rusku, na Jadranu a v Itálii, konfrontuje popis bitev, které vedla rakousko-uherská armáda, s pohledem reálných válečných zážitků jejich aktérů.
Závěrečný díl čtyřdílné publikace pojednává o vývoji evropské civilizace 20. století, jež se zrodila z válečného běsnění, které do té doby nemělo obdoby. Snahou autorů bylo integrovat dějiny Čech, Moravy a Slezska do euroatlantického kontextu.
V dvousvazkové publikaci je detailně zdokumentována téměř 150 kilometrů dlouhá pevnostní linie, která byla podél Vltavy za přísného utajení vybudována v krizovém roce 1938.
Mnichovská historie je neúplná bez souboru jejích následků.
Některé z nich nejsou ještě v literatuře zachyceny naplno, patří k nim také útěky a vyhánění obyvatel z česko-moravsko-slezského pohraničí Československa.
Kniha představuje poprvé v ucelené podobě vývoj nejvýznamnějších humanitních oborů na Německé univerzitě v Praze v období první republiky a za německé okupace.
Píše se rok 1942 a Židé na Slovensku nesmí vycházet z domu po deváté hodině večer, nesmí se shromažďovat, nesmí chodit do školy... příkazy se vrší jeden za druhým. A přichází další: svobodné ženy ve věku šestnácti až třiceti šesti let dostávají rozkaz dostavit se na nucené práce.
Autentický a vzrušující popis výcviku a bojových akcí, vyznačuje se svižným tempem a jistotou v detailech, nechybějí ani ironie, frustrace, humor, tragédie a - víc než cokoli jiného - patos, kterým je prodchnuto každé válečné dobrodružství.
Osobní výpověď Stuarta Eizenstata o náročném, ale úspěšném vyjednávání, které vedl s čelnými představiteli evropských vlád i nejrůznějšími židovskými organizacemi v druhé polovině devadesátých let o odškodnění obětí druhé světové války.
Práce historiků z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR pod vedením Jaroslava Hrbka se snaží ozřejmit problematiku osvobozování Československa v širokém kontextu dějinných událostí.
Dne 1. června 1953 vstoupilo do stávky několik významných pražských průmyslových podniků v čele s tehdejším mamutím strojírenským a hutním koncernem ČKD Stalingrad.
Kniha se zabývá dosud zcela neznámými skutečnostmi souvisejícími s událostmi roku 1968 v Československu. Jedná se o informace a poznatky z prostředí rozvědky Státní bezpečnosti neboli I. správy MV.
Autor ve své práci sleduje sovětskou taktiku na poli mezinárodních jednání o lidských právech od roku 1966 až po Helsinskou konferenci v roce 1975. Věnuje se také účasti Rady svobodného Československa, která formulovala strategii československého exilu.
Klášter založila členka královské dynastie Přemyslovců sv. Anežka (1211–1282), řadící se k velkým duchovním osobnostem Evropy. Autorka knihy se v deseti kapitolách postupně zabývá osobou zakladatelky, vznikem a vývojem františkánského řádu...
Jak již název knihy napovídá, jedná se o novodobý pohled na Východní frontu, popisující známé události, které se odehrály na území SSSR od 22. června 1941 do 23. června 1944, ovšem s ohledem na nově odtajněné skutečnosti.