Reprezentativní publikace, vydaná k výstavě „Hroby barbarů – Svět živých a mrtvých doby stěhování národů“ představuje archeologický výzkum pohřebiště z 5. století n. l., objeveného v Praze-Zličíně.
Kniha shrnuje údaje o více než 900 pravěkých a raně středověkých depotech nalezených v Čechách, počínaje hromadnými nálezy kamenných nástrojů z mladší doby kamenné a konče denárovými poklady první poloviny 11. století.
V Archeologii mysli se autor zabývá dětstvím lidské společnosti a zkoumá základní poznatky archeologie od samých počátků po objevení písemných dokladů a interpretuje je z pohledu psychoanalytické teorie.
Od roku 2002 působí každoročně v jižní části
Uzbekistánu poblíž městečka Šerabádu mladý tým
archeologů z Univerzity Karlovy v Praze a spolu s
uzbeckými badateli pracuje na zaplňování bílých míst
na pomyslné historické i skutečné archeologické
mapě.
Tato kniha není určena senzacechtivým čtenářům, ale těm, kteří se zajímají o nové poznatky z historie, a hlavně budoucím badatelům v novém oboru archeologie – tzv. archeoastronomii.
Publikace obsahuje souhrnnou kapitolu o životě profesora Bedřicha Hrozného a jeho rozluštění chetitštiny v roce 1915, kdy se tak zasloužil o jeden z největších úspěchů české vědy.
Snad jen jeden obor dokáže současně kombinovat poznávání dějin, dobrodružství i vědu a neporušit přitom kouzlo, kterým si čtenáře podmaňuje každé z těchto odvětví lidské činnosti. Tím oborem je archeologie.
Kdo byl Viking na Pražském hradě, šla česká archeologie Po stopách nobelistů a kdy začal Pravěk crowdsourcingu? Jak často byla Archeologie na koni a odkud se vzala Žabí stehýnka na pravěkém stole?
