Druhý díl knihy Renesanční pitaval z podbrdského kraje přichází s dalšími příběhy, které se odehrály ve druhé polovině šestnáctého století a na počátku století sedmnáctého.
Dějiny mentalit se především ve francouzské historiografii 20. století staly jednou z možných cest při hledání východiska z krize soudobého dějepisectví. Cesta k jejich ustavení trvala řadu desetiletí a v dílčích projevech sahá až do 19. století.
Téměř padesát let je jméno KT Auschwitz (Osvětim) pro miliony lidí na celém světě spojeno s hitlerovským masovým vražděním, zločinem, jaký nemá v dějinách civilizace obdoby.
Do pěti oddílů členěná publikace s množstvím obrazových příloh pojednává v nebývalém rozsahu o staletém stavebním vývoji Bertramky, který začal pouhou boudou na vinici.
Pražské romancero je soubor 81 osmerkových kramářských listů z 16. století, tištěných převážně v kastilskému Burgosu, jež do Prahy přivezli v 17. století irští mniši. Do tohoto vydání bylo vybráno sto z původních romancí s různorodými tématy.
Stati a rozšířené příspěvky z 31. vědecké konference Archivu hlavního města Prahy, uspořádané ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd ČR, v. v. i., a Institutem mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v roce 2012.
Šest autorů, známých i méně známých, všichni nefalšovaní milovníci Prahy, napsali pozoruhodnou knihu o Velké Praze. Pojali ji netradičně jako sérii 38 takzvaných drobnovhledů, tedy jakýchsi „nakouknutí“ za kulisy velkoměsta.
Stati a rozšířené příspěvky z 32. vědecké konference Archivu hlavního města Prahy,uspořádané ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd ČR, v. v. i.,a Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy ve dnech 8. a 9. října 2013.
Kniha ReKreace nás zavede do minulosti letních venkovských sídel, která vznikala od druhé poloviny 19. století v okolí Prahy, ale i na dalších místech českých zemí.
Třísvazková publikace je upraveným a rozšířeným vydáním elektronické publikace (Praha: Artefactum 2020), která zpřístupnila unikátní rekviziční dokumentaci zvonů ze sudetské župy (1940–1943) z fondů oddělení dokumentace Ústavu dějin umění.