Současná doba je často charakterizována jako éra obrazů, upřednostňující vizuální vnímání světa. Předkládaná publikace si klade otázku, v jaké míře a jakými způsoby byl tento přístup ke světu uplatňován v minulosti. V úvodu je představen koncept tran
Vila Tugendhat je jedním ze tří–čtyř děl, které jsou přelomem v kulturních dějinách. Její příklad je nesmírně silný. Po desítky let ovlivňoval architekturu a její tvůrce po celém světě – a ovlivňuje stále. Její poselství je univerzální.
Publikace přináší průřez tvorbou jednoho z nejvýznamějších současných sochařů.
Česko-francouzský sochař Vladimír Škoda používá při práci s kovem různé postupy a technologie, zkoumá možnosti interaktivity, magnetismu a polarity.
Z publikace tohoto francouzského kritika a divadelního historika, která v originále poprvé vyšla už před více než 150 lety (v roce 1852), citují snad všechny starší i současné práce autorů zabývajících se dějinami evropského loutkového divadla.
Kniha Ivana Petrželky si všímá nejdůležitějších kulturních institucí města Brna ve 20.století a na počátku 21. století. Přináší obraz jejich nejsvízelnějších existenčních potíží v době první republiky, nacistické okupace a komunistické totality.
Publikace podává zprávu o 26letém období sochařského ateliéru Akademie výtvarných umění Socha 2, vedeném v letech 1990–1995 Hugem Demartinim a v letech 1995–2016 Jindřichem Zeithammlem.
Publikace sleduje životní dráhu výrazného českého chemika a fotografa (1851–1917), který se vypracoval z tiskařského učně na vysokoškolského profesora kvasné chemie a fotografie.
Práce Mezi Mnichovem a Prahou: umění 19. století, která je dílem kolektivu autorů vedených Taťánou Petrasovou a Romanem Prahlem, se zabývá jednou z evropských metropolí, které v 19. století formovaly české umění.
Kniha nabízí první ucelený pohled na dynamický vývoj uměleckých výstav v českých zemích 19. století a na jejich roli v procesu formování moderního umění a umělecké veřejnosti.
Monografie věnovaná ibero-africkým a indiánským kultům a slavnostem a doplněná rozsáhlou obrazovou dokumentací nabízí srovnání původních scénických tradic tří kontinentů, které se po objevu Nového světa setkaly v prostoru Jižní Ameriky.
Anglické, doplněné vydání publikace „Sepulkrální skulptura jagellonského období v Čechách“ (2010) mapující sepulkrální skulptury z období vlády jagellonské dynastie. Studie jsou doplněny podrobným katalogem děl a rejstříky.
Dvacet pět vybraných studií Mileny Bartlové z let 1999–2018 představuje různé možnosti přístupu k interpretaci uměleckých děl českého středověku, renesance i nedávné doby
Kniha kolektivu pod vedením etnoložky Aleny Křížové se zaměřuje ne problematiku lidového umění a výtvarného folklorismu. Lidové umění je nedílnou součástí zájmu a studia etnologie od 19. století.
