Výjimečný talent a génius; senzibilní tvůrce tichých krajin i umělec znázorňující sám sebe bez známek studu, jenž dokázal vytvořit 170 svých autoportrétů. Anglická verze publikace.
Kniha je nejen cenným svědectvím o proměně našeho hlavního města, ale také návodem, jak číst fotografie takovým způsobem, abychom slyšeli poutavé příběhy, jež nám vyprávějí.
Na přelomu 19. a 20. století prochází Praha zásadní proměnou: stává se opět reprezentačním centrem života českého národa a vyrůstá ve velkoměsto s požadavky modernosti, jež se ovšem neobejde bez rozsáhlejší asanace pražského Starého Města.
Kniha se věnuje rozboru i historickým kořenům čtrnácti operet titulní autorské dvojce, neboli nejhranější operetní sérii na světě, a představuje tak vůbec první monografii svého druhu v české teatrologické literatuře.
Československá architektura po druhé světové válce prošla radikální proměnou. Byly na ni kladeny nové politické a společenské požadavky, došlo k transformaci její institucionální struktury.
Po skončení druhé světové války byl dirigent Václav Talich obviněn z kolaborace. Za inspirátora bývá označován ministr Zdeněk Nejedlý. Publikace si všímá korektních vztahů mezi nimi v meziválečném období.
Předmětem monografie je detailní studium archeologických středověkých a raně novověkých textilií, které se zachovaly v různých nálezových situacích Pražského hradu.
Horníčkova pohotovost, schopnost improvizace, moudrost a nekonečná invence jsou nejlépe patrné z jeho Hovorů H natáčených koncem 60. let minulého století pro televizi.
Smát se, či nesmát? To je otázka, již se viktoriánský romanopisec George Meredith snaží rozlousknout v dnes již klasickém Eseji o komedii z roku 1877, který je tu čtenáři poprvé představen v anotovaném českém překladu.
Tato česko-anglická publikace sleduje nejen díla dokončená, ale i drobné skladby z mládí, skladby zamýšlené, dubiosa, Sukova
zpracování děl jiných autorů a jeho revize Dvořákových kompozic.
Edice Osobnosti české scénografie Monografie scénické a kostýmní výtvarnice Jany Zbořilové (*1953), kterou v roce 2016 vydal Institut umění – Divadelní ústav, mapuje její více než čtyřicetiletou divadelní a filmovou tvorbu.