V publikaci Vás budeme provázet životem a dílem Theodora Petříka,tohoto významného českého architekta XX. století, kterého jste takto zblízka neměli dosud možnost poznat.
Kniha reflektuje dílo arménského režiséra Artavazda Ašotoviče Pelešjana (*1938), tvůrce teorie tzv. distanční montáže, která představuje zásadní zlom v chápání zákonitostí střihové skladby filmu.
Časopis o literatuře a výtvarném umění. Jako samostatně neprodejná příloha jarní Revolver Revue vychází kniha Martina Ryšavého Stanice Čtyřsloupový ostrov.
Alfred Brendel je bezesporu jedním z nejvýznamnějších
klavíristů a umělců 20. století. Je historicky
prvním pianistou, který nahrál kompletní klavírní
dílo Ludwiga van Beethovena. Souborné vydání jeho esejů se ve světě stalo velkou
událostí.
Stejně jak jiná umělecká díla, i díla filmového umění časem stárnou a postupně degradují. V současné době navíc dochází k masové digitalizaci projekčních prostor a tak ještě více nabývá na důležitosti otázka vzniku digitálně restaurovaného filmu.
Malíř a sochař Milan Houser společně s fotografem Martinem Polákem vyhledali a zdokumentovali okolo padesáti privátních míst, kde se Houserovy obrazy ocitly po prodeji nebo darování.
Kniha Proměny maskulinit je trans-žánrovou antologií propojující pestrou mozaiku přístupů a cest k tématu maskulinit na osobní, umělecké, filozofické i vědecké rovině.
Kniha Jak vnímat architekturu z roku 1959
patří mezi autorovy nejslavnější tituly. Jde
o přístupný, ale hutný text, který lze vnímat
v analogii k fenomenologickým přístupům
k umění, aniž by zde šlo o přímočarý vliv.
U příležitosti nedožitých 70. narozenin Boba Marleyho vychází v češtině kniha, která vám tuto velkou hudební legendu představí z první ruky. Mark Miller byl na cestě s The Wailers od turné Babylon by Bus v roce 1978 až do posledního koncertu r.1980.
Oproti snahám matematizovaného pojímání prostoru se v této publikaci předkládá pokus o předestření výseče rozmanitosti zkušenosti a chápání prostoru napříč různými obory.
První samostatná publikace věnovaná Růženě Žertové (*1932) shrnuje životní i profesní dráhu vynikající a zároveň dlouho opomíjené autorky a představuje ji jako architektku, designérku i výtvarnici.
