Kniha českého dobrodruha a záhadologa opět přináší sbírku příběhů o nevysvětlitelných a záhadných událostech, z nichž mnohé se staly i v nedávné minulosti.
Opravdu používáme mozek jen z desetiny? Strká pštros před nebezpečím hlavu do písku? Převezmou jednou roboti vládu nad světem? Co se stane s kosmonautem, který si v kosmickém prostoru svlékne skafandr? Exploduje, nebo ne?
Poklad! Slovo, které zní cinkáním zlata, třpytí se drahokamy a šustí tajnými dokumenty. Současně z něj ale běhá mráz po zádech, protože připomíná krev, která byla prolita při jeho shromažďování, ukrývání i hledání.
Autorka čtenářům předkládá devět děsivých míst v Čechách a na Moravě, o nichž se dozvíme, jaká tragická událost se zde v minulosti odehrála a co se stalo, že jsou místa navěky prokletá.
především třetí a zčásti i čtvrté kalpy, která se postavila do opozice proti Stvořiteli a je označována jako „levé křídlo“ nebo také jako „padlí andělé“.
Staroindický epos VIMAANIKA SHAASTRA se do povědomí badatelů v oboru záhad historie dostal mj. i díky Erichu von Dänikenovi, který jej cituje ve své knize „Vzpomínky na budoucnost“.
Mezi tajemnými událostmi starověku nesporně fenomén Atlantidy zaujímá přední místo, pravděpodobně díky jedné z posledních Platónových knih Timaios a Kritias.
Najdete zde příběhy, které, obrazně řečeno, semlela nemilosrdná kola Osudu. Poznáte statečné muže i ženy, kteří pro svou víru, pro své přesvědčení, dokázali nasadit třeba i své vlastní životy.
Existovala na zemi před 12 000 lety vyspělá civilizace, jež byla zničena globálním kataklyzmatem? Co víme o temném věku po potopě světa? Vznikl starověk odkazem později zbožštělých lidských bytostí, disponujících zázračnými vědomostmi?
Brilantní cestopisné dílo, ve kterém nás světoznámý badatel a archeolog zavede na
ostrovy Kiribati, kde byl objeven skvěle fungující kamenný kompas a další podivuhodné megalitické stavby..
Záhadné fenomény, podivuhodné události a udivující objevy se již od dávných dob spojují s posvátnými místy, plnými mystických sil. Všechny kultury světa znají taková tajemná místa.
Pérák je zřejmě nejslavnější českou mytickou postavou 20. století. Tento legendární fantom druhé světové války bývá popisován jako hrdina skákající po nočních střechách pomocí ocelových per připevněných na nohou a bojující proti nacistům.
Stopy staroseverských mýtů, básní či ság lze nalézt v mnoha významných dílech světové kultury. První velké vzedmutí zájmu o staroseverskou látku přináší vlna evropského národního romantismu.
Autor čerpá z osobního kontaktu s paranormálním jevem, entitou zvanou poltergeist, na pozadí vztahů rodiny majitelky nemovitosti, kde se entita usadila na 6 dní v obci Nedamov u Dubí na Českolipsku,pár kilometrů od proslulého mystického hradu Houska.