(...) Moc je rozhodný inscenátor: na jeviště románu přivádí některé reprezentativní typy české polistopadové společnosti - kupříkladu emigranta, dále kuponového privatizátora, který však snadno získaný podnik (cukrovar) přivádí na buben, či pracovníka vnitra, který toho na druhé hodně ví… Autor s nimi odehrává tragikomickou etudu, která chce ilustrovat upachtěnost těchto procesů a změn, jak také předjímá název románu.

(...) Stanislav Moc (1945) odešel po ruské okupaci do Austrálie a postupně vydal v exilových nakladatelstvích dva romány a v Čechách pak knihu fejetonů. Román Upadlí vlastenci je zřejmě jeho uměleckým vrcholem. Text vyniká promyšlenou kompozicí, která autorovi umožnila na relativně malém prostoru ukázat, jak hluboce nás poznamenala léta totality a jak těžce a pomalu se budeme této přítěže zbavovat.