(...) Možná nejinspirativnější je Komárek tam, kde je od svého oboru nejdále. Ukazuje třeba, že prostředí, které ve svých románech vykresluje Jaroslav Foglar, v řadě ohledů odráží svět totalitarismů 20. a 30. let. (...) Stejně neotřelé jsou i další literární rozbory: Karla Maye, Karafiátových Broučků nebo Malého Bobše J. V. Plevy. Komárek je nejen neobyčejně vzdělaný a sečtělý (tím, z jakých všech oborů dokáže citovat detailní postřehy, udivuje čtenáře do poslední stránky), ale také - zvlášť v prostředí českých akademiků neobvykle scestovalý. Zážitky z cest po Evropě (Irsko, Holandsko, Skotsko), ale zejména vzdálených koutů planety jsou výraznou inspirační studnicí mnoha esejů. (...) Přestože jsou Komárkovy eseje mnohdy velmi inspirující, jejich konzumaci ztěžuje autorova malá péče o výsledný literární tvar.