(...) Ladislav Nebeský se vrátil k experimentální poezii po více než dvaceti letech. Jeho Bílá místa jsou zatím nejradikálnějším pokusem o vtažení nepotištěné plochy (bílého místa) do zahrady české literatury. Tento extrémní pokus je na hranici s výtvarným uměním, přesto ten, kdo přistupuje z pozice čtenáře, má co najít – pokud samozřejmě chce, pokud je ochoten s autorem spolupracovat.