K 'pátém dílu trilogie' jsem přistupoval s nedůvěrou, ale ta se po několika stránkách rozplynula. Lukjaněnko dokázal, že nápady mu ještě zdaleka nedošly. Text působí dojmem, jako by ho psal s maximální lehkostí, prostě jen tak pro zábavu. Ve sktuečnosti má ale všechno dobře promyšlené a umí překvapit i rozesmát. Teď už můžeme jen hádat, co vlastně znamená poslední věta knihy.