(...) Jde tedy bezpochyby o podnik výjimečný svým rozsahem i důkladností. Pečlivě zpracovaný kritický aparát, bibliografie a rejstříky činí ze všech tří svazků vynikající pomůcku pro další badatele, bez ohledu na to, do jaké míry souhlasí s Vítkovou interpretací.
Tato velkorysost se ukrývá v podrobných filologických rozborech, bez snahy zdůrazňovat svůj vklad. Vznikla monografie dokonale vyhovující dnešním akademickým standardům, a přesto na tyto standardy neredukovatelná. Její vyšší ambice souvisí s motivem, jenž k Empedokleovi vztahuje Kléméns Alexandrijský: „Poznání a neznalost jsou hranice štěstí a neštěstí.“