(...) Tenhle knižní rozhovor přináší pohled, který jsme tu v poslední době neměli. Po mnoha interpretacích, chválách a odkazech zvenčí je tu pohled na "lidovou kulturu v pozdní době" zevnitř, formovaný konkrétní zkušeností insidera. Ono se dobře medituje o duchu folkloru, oživeném po komunistickém zneužití skrze dnešní hledání lokálních kořenů, ale není nad to, když se vysloví ti, kdo to všechno žili, pili, hráli, mísili do rodinných vztahů a vlastní tvorbou proměňovali. Je nemotorné srovnávat čtení s muzikou, ale Pavlica tu patrně vydal o světě lidových inspirací stejně cenné svědectví, jaké představují ta lepší z jeho hudebních alb.