(...) Jde o jedenadvacet textů, které Jirous posílal v letech 1982- 86 z valdického kriminálu dcerám Františce (1980) a Martě (1981). Své epištoly v poezii i próze, prvně vydané před osmnácti lety, stylizoval jako vyprávění na dobrou noc - jako mile popletené ukolébavky i asociativně rozvíjené pohádkové fantazie. (...) Ivan Martin Jirous namíchal svoji představu literatury pro děti z folklorních, mj. erbenovských filiací, absurdního humoru a poukazů na undergroundovou kulturu. Vznikl svébytný postmoderní mix řádu s neřádem: na jedné straně čarodějnice, které se bezuzdně opíjejí rumem, na druhé společenství "nočních skřítků", kteří pečují o řádný chod věcí. (...) Sám autor se v jednom z textů strachuje, že "holčičky si pomyslí / táta nám napsal nesmysly". Možná že napsal. Ale osobitě: s citem a poezií, s kouzlem fantazie i komikou nechtěného.