Co mají společného vysílač na Ještědu, pražský obchodní dům Máj a skokanské můstky v Harrachově? Jsou pod nimi podepsáni architekti ze Sialu, zřejmě nejvlivnějšího sdružení, jaké architektura druhé poloviny minulého století měla. Nyní to připomíná objemná i objevná kniha. (...) Obsáhnout jakékoliv podobně široké téma za takovou krátkou dobu není v silách jednotlivce, proto Švácha sestavil tým, do nějž kromě starších specialistů zařadil též své studenty a doktorandy, o nichž věděl, že se ve svých studijních pracích daného tématu dotýkají. Pracovní tým v něčem připomíná Školku Sialu, do níž se pod vedením Miroslava Masáka zapojilo mnoho talentovaných architektů - čerstvých absolventů pražského ČVUT. Celkem se tedy na knize podílelo pětadvacet autorů, díky nimž mohla vzniknout mozaika, která neztrácí dynamiku. Každý příspěvek je psaný se zřejmým nasazením a detailními znalostmi. (...) Švácha nijak nezastírá, že to sice mezi členy Sialu někdy vřelo, ale většině z nich přesto stálo za to zůstat spolu. Dělali totiž dobrou architekturu, takže se navzájem respektovali. Z knihy, kterou považuji za zásadní počin, to lze vyčíst.