Básník a grafik Bohuslav Reynek (1892–1971) může být považován za důkaz Boží existence. Člověk neprůbojný, krátkozraký, křehké konstituce, založením odporující jakékoli ideologii, nejenže přežil dvě světové války a o život ho nepřipravil ani režim uvádějící do praxe (ne)přirozený výběr silnějšího, navíc se z outsidera žijícího zcela v odloučení stal jeden z nejmilovanějších českých umělců. Dosud nejrozsáhlejší výběr jeho usebraných, s přírodou souznících grafik a také ukázky básní vystavuje Galerie hlavního města Prahy v Domě U Kamenného zvonu. K výstavě nyní vychází obsáhlá monografie z nakladatelství Arbor vitae. Reynkova neprůbojnost neměla nic společného s rezignovaností či nerozhodností. Monografie dokládá, že i když se neuměl vzepřít přímo, svou cestu si našel. (...) Pražská retrospektiva a aktuální monografie je z nich největší, představuje Reynkovo dílo v nejúplnější verzi.