V románu Marně hledám slov si britský aristokrat Edward St Aubyn s gustem utahuje z mašinerie literárního průmyslu. Na nikom nezůstane nit suchá – od spisovatelů přes redaktory a agenty až po porotce literární soutěže.

(...) Marně hledám slov je veselejší čtení. Nabízí silně ironický portrét literárního průmyslu a několik hrdinů knihy představuje zdařilé archetypy jeho aktérů. Potřebu psát zde mají i lidé bez talentu, redaktoři opouštějí manželky kvůli spisovatelkám, porotci literární soutěže hodnotí knihy čistě podle osobních zájmů. (...) St Aubynův humor má v sobě směs gentlemanské uhlazenosti a cynické nevázanosti: jednoho z porotců například "rozhodilo zjištění, že autorem na co vejráš, vole je nejen dobře placený profesor středověké milostné lyriky na Univerzitě v Edinburghu, ale že to navíc není nikdo jiný než McDougal z McDougalů, tedy nositel jednoho z nejstarších titulů ve Skotsku". Stylisticky vytříbenou knihu navíc obohacuje několik povedených napodobenin románů ve stylu autora Trainspottingu Irvina Welshe či špatných detektivek.