(...) Tématem je tu jak identita, tak láska, která se v labyrintu slov místy ztrácí – a také psaní v angličtině jako věc v zásadě cizí, kdy se V. zoufale snaží překlenout propast mezi výrazem a myšlenkou. Navíc ví, že fyzická realita je vždycky větší a hlubší než literární dílo: když se konečně přiblíží k první bratrově milence Claře, z její chůze pozná, že je těhotná, a navzdory tomu, jak cenné informace by mohla poskytnout, se rozhodne ji neoslovit. Gesto pokory stylistického virtuosa, jehož vrcholné období Lolity a Ady teprve přijde.