Kniha na pomezí vizuálních studií, literární historie a sémiotiky se zabývá vztahem obrazu a slova v českém umění dvacátých a šedesátých let 20. století. Sleduje překračování hranic mezi obrazem a slovem, zabývá se vizualizací slov i případy, kdy obraz zastupuje text. Všímá si, jak se může obraz se slovem prolínat, spojovat, střetávat nebo posouvat...