Přesto má tato literární jednohubka rozhodně co nabídnout i sama o sobě – vedle svérázného hrdiny a specifického stylu vyprávění je to především zručně načrtnutý příběh o manželském poutu, jehož pevnost se ukáže až tváří v tvář neodvratnému konci. Pro mne je ovšem nová próza Jaroslava Rudiše také nezvratným důkazem toho, jak vděčnou figuru se autorovi podařilo ve Winterbergovi vytvořit a že její potenciál se ani touto novelou ještě zdaleka nevyčerpal.

Trieste Centrale se sice živí vším podstatným, co najdeme detailně rozepsané ve Winterbergovi, jehož stejnojmenný hrdina brázdí po fantazijní železnici svou Evropu v roce před první světovou válkou a stýská si po zmizelých dějinách, včetně své mrtvé manželky, ale tady je to všechno tak nějak v kostce. Hutné a intenzivní.