Sbírka inuitských pověstí K.Rasmussena mě velmi mile překvapla svojí otevřenou a neformální formou vyprávění. Jedná se o jakýsi syrový horor, pro našince snad až nepochopitelně morbidní a makabrózní. Srovnání, které mě napadá, je srovnání se dílem K.J.Erbena, který sbíral lidové pověsti v úctě k vypravěčské formě. Proti grónským 'eskymákům' se ale...