Nakladatelství Ústav pro studium totalitních režimů

Revue Paměť a dějiny se ve svém čísle 4/2022 věnuje sportu v období vlády komunistické strany. Časopis přináší především příběhy sportovců, jejichž kariéru poznamenala doba.

V nacistickém Německu bylo jen v Drážďanech mezi lety 1934-1945 popraveno gilotinou 892 Čechoslováků. Většina z nich se aktivně stavěla proti německé okupaci. Dvojjazyčná česko-německá kritická edice obsahuje životopisy odsouzených k smrti.

Monografie se věnuje vzniku nových římskokatolických sakrálních staveb v českých zemích v době komunistického totalitního panství mezi lety 1948 a 1989.cí d

Publikace si klade za cíl přispět k poznání procesu poválečné retribuce, který představuje velmi komplikované a často i bolestivé téma.

Kolektivní monografie cíli zvláště na problematiku válečné (a) filmové propagandy.

Hlavním tématem knihy jsou happeningy Společnosti za veselejší současnost, která působila na konci osmdesátých let 20. století jako jedna z opozičních iniciativ v Československu.

Nedávná mezinárodní mediální pozornost zaměřená na aktivity československé rozvědky v období studené války nás inspirovala k tomu, abychom tomuto tématu věnovali na stránkách našeho časopisu patřičné místo.

Hlavním tématem třetího čísla revue Paměť a dějiny v roce 2022 je zinscenovaný politický proces s Rudolfem Slánským a třinácti spoluobžalovanými, který proběhl před sedmdesáti lety.

Obraz veksláka patří neodmyslitelně k pozdnímu období socialistického Československa. Stal se námětem řady knih a filmů. Kniha historika Adama Havlíka fenomén veksláctví, černého trhu a vztahu mezi oficiální a šedou ekonomikou sleduje v širokých souvislostech a ukazuje tak dosud málo známou tvář období pozdního „reálného socialismu“.

Hlavním tématem druhého čísla revue Paměť a dějiny v roce 2022 je architektura doby normalizace.

Kniha se opírá o archivní výzkum aktivity poslankyň v Národním shromáždění, věnuje se ale i ženám v ÚV KSČ a ve vládě a také nastiňuje širší historický, sociologický a ideologický kontext postavení žen v politice i v každodenním životě.

Josef Pavel (1908–1973) patří k významným postavám našich dějin 20. století. Jeho životní příběh je příběhem jedné generace okouzlené komunismem, která prožila rozhodující okamžiky 20. století a dočkala se krutého probuzení.

První číslo revue Paměť a dějiny v roce 2022 se zabývá různými aspekty české zkušenosti s nacistickou okupací. V každé z tematických sekcí – okupace, odboj, osvobození – přináší materiály, které otevírají pozapomenutá nebo málo známá témata.

Politicky motivovaná trestněprávní perzekuce na konci čtyřicátých let a v letech padesátých 20. století v Československu i dalších zemích sovětského bloku se po jeho zhroucení stala předmětem širokého zájmu historiků i publicistů.

Šestnáctiletý židovský chlapec Salomon Apfelbaum uprchl v roce 1938 se svou rodinou před nacisty nejprve z Teplic do Prahy. Po vzniku protektorátu útěk pokračoval přes Varšavu, Vilnius, Moskvu, Vladivostok, Kobe, Šanghaj, Singapur, ...

Kniha Jaroslava Čvančary Pravomil Raichl – život na hranici smrti vychází ve druhém vydání. Je historickou, zčásti memoárovou publikaci, obsahující přes 500 unikátních fotografií a materiálů.

Další monotematické, celkově již šestatřicáté číslo časopisu Securitas Imperii.

Revue Paměť a dějiny v čísle 4/2021 otevírá doposud neprobádané téma zahraničních pracovníků v letech 1945–1989. Jednotlivé články, které popisují zaměstnávání Poláků, Kubánců, Vietnamců, Jugoslávců a dalších národností,...

Psycholožka Dana Němcová (* 1934) patří k významným osobnostem poválečné české společnosti. Během posledních třiceti let poskytla řadu rozhovorů, včetně vzpomínek rozhlasových. Její memoáry jsou cennou součástí české národní paměti.

Ďáblický hřbitov v Praze – významná památka architektonického kubismu a místo silně spojené s historií druhého a třetího odboje – má více než stoletou historii. Publikace se věnuje převážně tamnímu společnému pohřebišti z let 1943-1961.