Během třiceti sledovaných let trvání komunistického režimu (1960–1989) bylo násilí ze strany Veřejné a Státní bezpečnosti vystaveno na deset tisíc mladých lidí z prostředí (proto)undergroundu a punku.
Publikace se věnuje osobnosti komunistického novináře Julia Fučíka a především jeho Reportáži, psané na oprátce. Publikace seznamuje čtenáře také s okolnostmi vzniku i proměnami fučíkovského kultu a rolemi jeho jednotlivých aktérů.
Tematické číslo Paměti a dějin vychází k šedesátému výročí „roku Afriky“ (1960) a věnuje se široké škále kontaktů mezi Československem a africkými zeměmi v období studené války.
Kniha Jak vystavujeme soudobé dějiny. Muzeum v diskusi je pozváním k debatě o současných muzeích. Obsahuje tři studie, tři záznamy debat a tři překladové texty.
Závěrečný 7. díl série Normalizační Brno Františka Kressy přináší fotografie z 3. největší části města Brna - z Králova Pole, v níž sídlila jediná česká veterinární univerzita i vojenská akademie. Před rokem 1989 se ale této části říkalo Brno V.
Další monotematické, celkově již šestatřicáté číslo časopisu Securitas Imperii je věnováno roku 1989, tedy 30. výročí pádu komunistických režimů ve Východní Evropě.
Osud sousoší, v němž se odráží naše poválečná historie, mapuje úvodní studie nejnovějšího vydání revue Paměť a dějiny. Z dalších studií se čtenář dozví třeba to, jak se režim hlásající „vědecký ateismus“ snažil neutralizovat cyrilometodějské oslavy.
„Nejsem bezradná a zoufalá – nehraji, je to ve mně tak klidné, poněvadž mám klid ve svém svědomí.“ I tato slova zaznívají ve známém posledním dopise, kterým se Milada Horáková loučila se svými blízkými.
V prvním letošním čísle revue Paměti a dějiny čtenáře jistě zaujme hned několik biograficky laděných studií: o nechvalně proslulém podvodníkovi Harrym Jelínkovi, fanatickém úředníkovi Gestapa Heinrichu Gottschlingovi,...
Kniha Na osudech jak vězňů, tak jejich věznitelů a v neposlední řadě samotných stranických funkcionářů přibližuje padesátá léta v Jugoslávii jako dobu plnou nenávisti a strachu,
Tématem této historické monografie jsou politicky motivované případy sebeupálení v sovětském bloku v letech 1966–1989. Na základě historických pramenů autor napsal studii o tomto fenoménu a jednadvacet portrétů živých pochodní.
Na konci roku 1969 by stěží někdo uvěřil tomu, že o pouhých pět let později bude napříč českými kraji existovat početné podzemní společenství. První polovina sedmdesátých let je spojena nejen s fenoménem festivalů „druhé“ kultury, ...
Petr Placák ve své práci, založené na rozsáhlém archivním výzkumu, nastínil peripetie, obtíže či kontroverze, které provázely vznik a působení organizace Opus bonum v čele s opatem Anastázem Opaskem v rozjitřeném prostředí exilu.
Předkládané číslo Paměti a dějin připomíná méně známé téma: během politických procesů 50. let skončilo za mřížemi mnoho architektů, inženýrů, památkářů a techniků, většinou špičkových a zkušených specialistů.
Kompletní vydání základního díla křesťanského germanisty, teatrologa, filozofa a básníka žijícího od roku 1968 v exilu ve Spojených státech, jednoho z nejvýznamnějších českých konzervativních myslitelů a kritiků moderny.
