Psycholožka Dana Němcová (* 1934) patří k významným osobnostem poválečné české společnosti. Během posledních třiceti let poskytla řadu rozhovorů, včetně vzpomínek rozhlasových. Její memoáry jsou cennou součástí české národní paměti.
Téma knihy se týká regionu sousedícího s Polskem, který ve své bouřlivé meziválečné historii patřil do Československa a Maďarska. Velmi krátkou dobu také představoval zárodek nezávislého ukrajinského státu.
Ďáblický hřbitov v Praze – významná památka architektonického kubismu a místo silně spojené s historií druhého a třetího odboje – má více než stoletou historii. Publikace se věnuje převážně tamnímu společnému pohřebišti z let 1943-1961.
První ucelená historická práce o československých ženách, které prošly za druhé světové války vězněním v centrálním ženském koncentračním táboře nacistického Německa,
v Ravensbrücku.
Období let 1976 až 1981 představuje „hvězdnou“, integrující fázi českého undergroundu, jehož hlavní tón udával spiritus agens Ivan Martin Jirous „Magor“.
Hlavním tématem čísla 3/2021 revue Paměť a dějiny jsou represe, jimž byli v sovětském Gulagu vystaveni občané Československa a čeští krajané z Ruska a Ukrajiny.
Nejkrutější věznice ve stalinském Československu byla v Leopoldově. Dne 2. ledna 1952 se tam odehrál legendární útěk. To, co se nejdřív zdálo nemožné, se rychle proměnilo v jeden z nejnapínavějších a nejsilnějších příběhů.
Konfliktní téma spojené se jmény S. Bandery a R. Šuchevyče, dále Organizace ukrajinských nacionalistů a Ukrajinské povstalecké armády budí vášně daleko od hranic postsovětského prostoru.
Dne 1. června 1953 vstoupilo do stávky několik významných pražských průmyslových podniků v čele s tehdejším mamutím strojírenským a hutním koncernem ČKD Stalingrad.
Před sto lety byla založena komunistická strana. A revue Paměť a dějiny si toto výročí připomíná řadou článků. Vůbec první životopisná studie se věnuje zakladateli KSČ Václavu Šturcovi, který je dnes úplně zapomenutou postavou, a to i mezi historiky.
Československé vězeňství prošlo ve druhé polovině 20. století výraznými změnami. Jak se vězeňství od šedesátých let vyvíjelo a jaké myšlenky v převýchově byly uplatňovány?
Allgemeine SS, neozbrojená část SS, byly před vypuknutím druhé světové války s přehledem nejpočetnější odnoží SS. Přes tento fakt zůstaly dlouhá desetiletí stranou pozornosti historiků.
Sborník „Miloslav kardinál Vlk. Reflexe a vzpomínky“ ve studiích, reflexích a svědectvích českých i zahraničních autorů. Plastický portrét doplňuje na 200 fotografií, zejména z Archivu Arcibiskupství pražského a ze soukromých sbírek.
Časopis Paměť a dějiny přináší kromě řady historických studií také recenze nových knih a nekrology dvou velkých osobností spojených s disentem – Jana Sokola a Františka Lízny.
V rámci osudů české intelektuální elity 20. století patří životní příběh Josefa Cibulky k nejpozoruhodnějším. Spojoval totiž dráhu římskokatolického kněze a špičkového akademika s evropským rozhledem.
Má být škola hlásnou troubou „politicky korektní paměti“? Jakou paměť
má reprodukovat? A má vůbec nějakou reprodukovat? Jaká by měla být její pozice ve
stále intenzivnějších kulturních válkách?
Fenomén komunistické Státní bezpečnosti a tajných spolupracovníků dodnes vzbuzuje zájem laické i odborné veřejnosti. Kniha Člověk v soukolí StB zachytila prostřednictvím sedmi příběhů osudy lidí, kteří se ocitli v soukolí mašinérie tajné policie.
Aktuální číslo revue Paměť a dějiny vychází při příležitosti stého výročí narození tajného katolického biskupa Felixe Marii Davídka (1921–1988) a věnuje se především různým aspektům působení skryté církve v Československu v době vlády komunistů.
