Vydejte se na cestu do království ledu a sněhu, třpytu a lesku lidských oslav, a zastavte se i v období, kdy lidé mají k sobě blíž. Kouzelně naladěné chvíle adventu a vánočních svátků jsou spojeny ztišením, dodržováním obyčejů a zvyků.
V této knížce ožívají básničky s hravou lehkostí, potěší malé i velké čtenáře. Děti jim mohou naslouchat, číst si je samy a hlavně – stát se jejich spolutvůrci.
Každá stránka vybízí k tvoření.
Debutová kniha Jana Lassnera (*1997) je rytmizovanou prózou inspirovanou poetikami expresionismu a existencialismu, hermeneutický text, který sleduje znepokojivé dění mimo definovatelný prostor a čas.
Tváře nabílené rýžovým pudrem Radek Fridrich napsal čarokrásnou knihu, kterou možná překvapí mnohé své čtenáře. Její pečlivě vycizelovaná čtyřverší žhnou jako uhlíky. Nic v nich nechybí ani nepřebývá, ale skrytě komunikují i mezi sebou.
Kniha přináší dvě básnické sbírky z pera brněnské unitářské reverendky, historičky a známé výtvarnice Jarmily Plotěné, která pro dílo zajistila rovněž ilustrace.
„Toto vše je nám už poněkud cizí.“ Od úvodního motta své nové knihy nás Petr Šmíd zavádí do světa lopoty a úzkého vztahu s půdou, který trval od začátku lidských dějin až do doby před několika dekádami.
Poetika autora, píšícího poezii už od konce šedesátých let, se za ta léta výrazně proměnila. Jeho nejnovější sbírka přináší zjednodušení výrazu, rytmu, metaforiky a dalších básnických prostředků.
Ve sbírce Heimatcore se Tomáš Cidlina transformoval ve vypravěče příběhů jménem Moos Loos. Vytvořil koncept topografické poezie věnované českému pohraničí a svou sbírku rozdělil do tří částí nazvaných Strach, Hnus a Naděje.
Sbírka Vratislava Brabence, básníka, spisovatele, saxofonisty,
chartisty, bývalého člena Plastic People, který nyní vystupuje se
skupinou Pražský enigmatický orchestr, napsaná v posledních dvou
letech.
Doslov Ladislav Heryán.
V jedenácté básnické sbírce Mít na jazyku pokračuje autor starší generace Petr Mazanec neúhybně ve sledování svého údělu, své životní cesty. Bez mnohomluvnosti, afektu, patosu; poctivě a pokorně.
Přicházet s první „řadovou sbírkou“ na konci osmého decennia obnáší mimo jiné i to, že si můžete dovolit téměř cokoli, ale vy to dělat nechcete, nepotřebujete, nemusíte.
Silvestr Dvorský vystupuje na veřejnosti spíš jako muzikant, ale právě poezií cesta k hudbě začala. A tu v celé šířce reflektuje jeho autorská prvotina „Sbohem, má utopie“.