Podle knihy Lesní zahrady v praxi vznikne dokumentární film

/ nakl. Dharmagaia
Když byl na podzim roku 2020 v rámci festivalu Evolution pokřtěn český překlad knihy Lesní zahrady, bylo definitivně rozhodnuto – natočíme první český dokument o lesních zahradách! Protože se jedná o poměrně nový trend udržitelného hospodaření, rozhodli jsme se podobně jako kniha sledovat několik již existujících lesních zahrad v České republice a zjistit, jak se u nás takovým projektům daří.
Když byl na podzim roku 2020 v rámci festivalu Evolution pokřtěn český překlad knihy Lesní zahrady, bylo definitivně rozhodnuto – natočíme první český dokument o lesních zahradách! Protože se jedná o poměrně nový trend udržitelného hospodaření, rozhodli jsme se podobně jako kniha sledovat několik již existujících lesních zahrad v České republice a zjistit, jak se u nás takovým projektům daří.

Zaujal Vás nápad a chtěli byste se tvorby dokumentu zúčastnit? Nejen natáčení, ale všechny fáze tvorby dokumentárního filmu jsou finančně náročné – část zdrojů jsme získali crowdfundingovou kampaní, část od jednotlivých dárců. Pokud Vás náš projekt zaujal, budeme rádi, když nás finančně podpoříte. Číslo transparentního účtu: č.ú. 2701921792/2010 - kontakt: martinakolibalova @ gmail.com

Na začátku všeho byla společná iniciativa nakladatelství DharmaGaia a organizace Permakultura CS, ze které vzešel český překlad knihy Lesní zahrady v praxi britského autora Tomase Remiarze. Tato kniha se zabývá již existujícími lesními zahradami z různých koutů Evropy, rozebírá jejich fungování a čtenáři tak dává návod, jak založit a úspěšně lesní zahradu udržovat jako osobní, komunitní, či komerční projekt.

Pěstování lesních zahrad je na Západě mladým oborem, ale s dlouhou historií. Jedlé lesy existovaly ve skutečnosti celá tisíciletí v tropech, ačkoliv dřívější antropologové v nich vůbec nepoznali zahrady. První bílí návštěvníci tropických zahrad, zvyklí z domova na řádky plodin a jednoletou zeleninu, usoudili, že malé plošky manioku, fazolí a zrnin v blízkosti afrických, asijských a jihoamerických vesnic poskytují jejich obyvatelům většinu potravy, zatímco oblasti kolem osad jim připadaly jako divoká džungle; mysleli si, že domorodci žijí jen z produkce primitivního zemědělství.

Teprve po dlouhém a nepředpojatém pozorování antropologové pochopili, že prakticky každá rostlina v okolí osad byla nějakým způsobem užitečná. Vysoké stromy poskytovaly stavební dřevo, topivo nebo fixovaly dusík, zatímco nižší plodily mango, papáju, avokádo a jiné báječné ovoce. Pod nimi rostly keře nabízející ovoce nebo dřevo na topení i na řemeslnou výrobu. Bylinné patro bylo plné léčivých, jedlých i okrasných rostlin. Divoký růst se několikrát ročně omezoval sekáním a materiál se používal k mulčování nebo ke krmení zvířat. Protože však byly tyto rostliny seskupeny do guild a podle funkce místo do řádků a úhledných záhonků, vědci neměli zdání, že vidí ekologicky rozumné, pečlivě sestavené projekty pro produkci téměř všeho, co obyvatelé potřebovali. Je smutné, že mnohé z těchto úžasných jedlých lesů byly nahrazeny zemědělstvím v západním stylu určeným ke komerční produkci, takže se kdysi soběstačné obyvatelstvo stalo závislým na hnojivech, pesticidech, dovážených upravovaných potravinách a dalším zboží.

Od vysázení prvních lesních zahrad již uplynulo třicet let – dost dlouhá doba na to, aby plně vzrostla velká jabloň. Dnes poprvé můžeme na základě první generace zahrad získat představu o jejich možnostech a v tomto filmu se seznámit i českými lesními zahradami.