Připravované v oddělení filosofie a náboženství

Indický jogín a mystik s velice moderním a mladistvým náhledem na svět a velkým smyslem pro humor popisuje svou vlastní cestu k osvícení a vysvětluje, jak můžeme odemknout obrovský potenciál svých skrytých možností.

Tato kniha vám nabízí možnost otevřít se nové dimenzi zdraví a osobního růstu.

Julián a Řehoř, dvě klíčové osobnosti dvou protichůdných linií dějin evropské duchovní kultury – křesťanské a pohanské a/nebo sekulární?

První ze tří svazků knižního průvodce Poutní místa Česka představuje celkem 50 poutních míst ze šesti krajů ČR, jejich zakladatelské legendy, historii i současnost, s fotografiemi exteriérů i interiérů.

Kniha Věc myšlení, kterou si Martin Heidegger věnoval ke svým osmdesátým narozeninám v roce 1969, představuje jakési jeho filosofické memento. Soubor z první poloviny 60. let obsahuje kromě jiného dva z Heideggerových nejdůležitějších textů vůbec.

Kniha Zasvěcení se věnuje otázce zasvěcování, jehož význam pro duševní (duchovní) zrání jedince je v dnešní době značně nedoceněný, ne-li ztracený.

Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum průběžně přináší studie, experimentální texty a nárysy z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného a výtvarného díla.

Kniha lží byla a zůstává jedním z Crowleyho nejpřístupnějších a současně nejmnohoznačnějších děl. Je nejen vhodným studijním materiálem pro každého zájemce o thelému a novodobou magii, ale i podnětným literárním dílem, které dokáže oslovit každého.

Mauro Bonazzi ukazuje, že při zachování všech zásad pečlivé filologické analýzy lze odhalit pozoruhodnou a dodnes inspirativní roli myslitelů řazených k sofistickému hnutí jakožto pragmatiků, realistů a obhájců antropocentrické perspektivy, ...

První úplný překlad cyklu nauk nejvýznamnějšího textu tibetského buddhismu. Kniha vznikala v těsné spolupráci s předními současnými mistry včetně J. S. Dilgo Khjence Rinpočheho. Úvodní komentář J. S. dalajlamy.

Druhý ze tří svazků knižního průvodce Poutní místa Česka.

Předlohou nahrávky jsou dvě díla Jana Amose Komenského. Labyrint světa a ráj srdce, který patří k jeho nejznámějším filozofickým pracím, a Regulae vitae.

První svazek rozměrné trilogie, která v předvečer druhé světové války (1937–1939) přinesla syntetizující pohled na vývoj moderní německé literatury a filozofie z hlediska proměn eschatologického myšlení.

Metakritika ke Kritice čistého rozumu je jeden z posledních, největších, a zároveň nejméně známých Herderových filozofických spisů.

Čtvrtá část Herderových „Křesťanských spisů“ (1794–1798) představuje jedno z nejkonciznějších a nejkrásněji napsaných shrnutí jeho náboženského myšlení.

„Je to pojem, který narušuje a pokřivuje všechny ostatní. Nemluvím o zlu, jehož panství se omezuje na etiku: mluvím o nekonečnu.“

Lukács vychází z Hegelova pojmu „univerzálního rozumu“ a veškerou německou buržoazní filozofii po Hegelovi interpretuje jako reakční a iracionální odpověď na fenomén třídního boje.

Dialektika, počínaje Zénónem – přes Marxe a Hegela – a Slavojem Žižekem konče, má za rámcový cíl uchopit myšlení v jeho utváření a zrodu. Jejími typickými tématy jsou tudíž pohyb a spor.

Proč se v radikálních emancipačních hnutích objevuje strach, smutek, pocit viny či úzkost? Proč se v nich šíří podezíravost, soutěživost a posedlost svojí pravdou? Proč v nich někdy převáží touha po ideologické čistotě a moralizující povyšování?