Připravované v oddělení filosofie
Řadit:
Hegelova „Logika jako věda“ je spis, který má vyložit nikoli abstraktní, nýbrž reálné struktury světa v jejich vnitřní zákonitosti, jak ji odhaluje jejich racionální vývoj. Je tedy pokusem pochopit svět v jeho vnitřní dynamice.
filosofie
Velká logika
První ze tří svazků obsahuje Úvod, v němž se Hegel zamýšlí nad motivacemi filosofie náboženství a nad předmětem jejího zájmu, a dále oddíl Pojem náboženství, který se soustředí na objasnění rozdílu mezi náboženským vědomím a jinými formami vědomí.
filosofie
Přednášky o filosofii náboženství
Tento svazek přináší soustavný výklad filosofie Jana Amose Komenského. Jednotlivé tématické okruhy sledují historické pořadí, odpovídající Komenského myšlenkovému vývoji, který vyvrcholil ve všenápravném obrazu světa.
filosofie
Filosofie Jana Amose Komenského
Rozsáhlé dvousvazkové dílo předního evropského indologa popisuje vývoj indického filosofického myšlení od nejstarších dob až po náboženské systémy pozdního středověku.
filosofie
Dějiny indické filosofie
Dva spisy, jež na sebe navazují a mnohdy jsou vydávány v jednom svazku jako "pojednání o kráse", od jednoho z nejvýznamnějších německo-českých filozofů.
filosofie
O pojmu krásna. Filozofické pojednání; O dělení krásných umění
Kniha se zamýšlí nad jednotou pěti základních výrazů Nietzschovy metafyziky (vůle k moci, nihilismus, věčný návrat téhož, nadčlověk, spravedlnost) a úvodem do filosofie, skrze autorův výklad básníka Hölderlina a myslitele Nietzeho.
filosofie
Nietzsche
Od roku 1931 do začátku sedmdesátých let si Martin Heidegger zapisoval své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány.
filosofie
Úvahy VII–XI (Černé sešity 1938–1939)
Netradiční interpretace VII. knihy Aristotelovy Metafyziky na pozadí Heideggerových úvah o ´ontologické diferenci´.
filosofie
Aristotelovo pojednání „O bytí a jsoucnu“
První monografie v českém jazyce, která pokryje celý rejstřík filozofických, etických a teoreticko-právních témat, jež nastoluje vývoj robotů. Co jsou vlastně roboti? Pouhé stroje, nebo časem i morální aktéři?
filosofie