První monografie v českém jazyce, která pokryje celý rejstřík
filozofických, etických a teoreticko-právních témat,
jež nastoluje vývoj robotů. Co jsou vlastně roboti? Pouhé
stroje, nebo časem i morální aktéři?
Richard August Ritzenstein byl německý klasický filolog
a odborník na starověké řecké náboženství, hermetismus
a gnosticismus. Podle Kurta Rudolpha byl
„jedním z nejinspirativnějších vzdělaných gnostiků“.
Plánovaná kniha má být podle tohoto klasika české literatury Páralovým pokusem o spis alá Osho - tedy usiluje být zábavnou příručkou i filozofickým spisem přijatelným pro moderního evropského člověka.
První ze tří svazků obsahuje Úvod, v němž se Hegel zamýšlí nad motivacemi filosofie náboženství a nad předmětem jejího zájmu, a dále oddíl Pojem náboženství, který se soustředí na objasnění rozdílu mezi náboženským vědomím a jinými formami vědomí.
Dva spisy, jež na sebe navazují a mnohdy jsou vydávány v jednom svazku jako "pojednání o kráse", od jednoho z nejvýznamnějších německo-českých filozofů.
Kniha se zamýšlí nad jednotou pěti základních výrazů Nietzschovy metafyziky (vůle k moci, nihilismus, věčný návrat téhož, nadčlověk, spravedlnost) a úvodem do filosofie, skrze autorův výklad básníka Hölderlina a myslitele Nietzeho.
Rozsáhlé dvousvazkové dílo předního evropského indologa popisuje vývoj indického filosofického myšlení od nejstarších dob až po náboženské systémy pozdního středověku.
Od roku 1931 do začátku sedmdesátých let si Martin
Heidegger zapisoval své myšlenky do sešitů vázaných
v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány.
Tento svazek přináší soustavný výklad filosofie Jana Amose Komenského. Jednotlivé tématické okruhy sledují historické pořadí, odpovídající Komenského myšlenkovému vývoji, který vyvrcholil ve všenápravném obrazu světa.
Hegelova „Logika jako věda“ je spis, který má vyložit nikoli abstraktní, nýbrž reálné struktury světa v jejich vnitřní zákonitosti, jak ji odhaluje jejich racionální vývoj. Je tedy pokusem pochopit svět v jeho vnitřní dynamice.