Třetí díl Církevních dějin přináší syntetický pohled na vývoj křesťanských církví v 19. století, od Velké francouzské revoluce do počátku první světové války.
První svazek Sebraných spisů Ladislava Klímy (1878–1928), jednoho z nejvýznamnějších českých filosofů, slovy Jana Patočky „našeho prvního, předčasného myslitele absurdity“.
Poslední ze šesti svazků Sebraných spisů českého filosofa, prozaika a dramatika Ladislava Klímy (1878-1928) uzavírá více než třicetiletou práci editorky Eriky Abrams a nakladatelství Torst na plně spolehlivém a vědecky fundovaném vydání Klímova díla.
Kniha sleduje méně známé, ale mimořádně důležité intelektuální dějiny Ukrajiny 19. století skrze pojem „excepcionalismus“ – ideu národní výjimečnosti, která se obvykle spojuje s americkým politickým myšlením, zde však získává nový, nečekaný kontext.
Od roku 1931 do začátku sedmdesátých let si Martin
Heidegger zapisoval své myšlenky do sešitů vázaných
v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány.
Stručný přehled estetiky byl napsán v roce 1912 ve formě čtyř přednášek, které měly pomoci zorientovat se v hlavních estetických otázkách posluchačům Riceovy univerzity v texaském Houstonu, na jejíž slavnostní otevření byl Croce pozván.
Tento svazek přináší soustavný výklad filosofie Jana Amose Komenského. Jednotlivé tématické okruhy sledují historické pořadí, odpovídající Komenského myšlenkovému vývoji, který vyvrcholil ve všenápravném obrazu světa.
Hegelova „Logika jako věda“ je spis, který má vyložit nikoli abstraktní, nýbrž reálné struktury světa v jejich vnitřní zákonitosti, jak ji odhaluje jejich racionální vývoj. Je tedy pokusem pochopit svět v jeho vnitřní dynamice.
První monografie v českém jazyce, která pokryje celý rejstřík
filozofických, etických a teoreticko-právních témat,
jež nastoluje vývoj robotů. Co jsou vlastně roboti? Pouhé
stroje, nebo časem i morální aktéři?
Richard August Ritzenstein byl německý klasický filolog
a odborník na starověké řecké náboženství, hermetismus
a gnosticismus. Podle Kurta Rudolpha byl
„jedním z nejinspirativnějších vzdělaných gnostiků“.
Kniha se zamýšlí nad jednotou pěti základních výrazů Nietzschovy metafyziky (vůle k moci, nihilismus, věčný návrat téhož, nadčlověk, spravedlnost) a úvodem do filosofie, skrze autorův výklad básníka Hölderlina a myslitele Nietzeho.
Plánovaná kniha má být podle tohoto klasika české literatury Páralovým pokusem o spis alá Osho - tedy usiluje být zábavnou příručkou i filozofickým spisem přijatelným pro moderního evropského člověka.
První ze tří svazků obsahuje Úvod, v němž se Hegel zamýšlí nad motivacemi filosofie náboženství a nad předmětem jejího zájmu, a dále oddíl Pojem náboženství, který se soustředí na objasnění rozdílu mezi náboženským vědomím a jinými formami vědomí.