Ve druhé části svého velkolepého díla C. G. Jung pokračuje v líčení stěžejních alchymických symbolů (král a královna, Adam a Eva...) a odpovídajících stavů v duševní realitě člověka.
Pojednání Pravda a metoda (1960) se vedle Heideggerova Bytí a času (1927) řadí ke klíčovým dílům německé filosofie 20. století a k několika málo přelomovým příspěvkům k otázce povahy humanitních věd vůbec.
Druhý svazek edice původně rukopisných sešitů legendární osobnosti českého kulturního života obsahuje Čtvrtý (19. 4. 1965 - 23. 1. 1968) a Pátý zápisník (30. 1. 1968 – 1. 6. 1969).
Tento svazek přináší soustavný výklad filosofie Jana Amose Komenského. Jednotlivé tématické okruhy sledují historické pořadí, odpovídající Komenského myšlenkovému vývoji, který vyvrcholil ve všenápravném obrazu světa.
Hegelova „Logika jako věda“ je spis, který má vyložit nikoli abstraktní, nýbrž reálné struktury světa v jejich vnitřní zákonitosti, jak ji odhaluje jejich racionální vývoj. Je tedy pokusem pochopit svět v jeho vnitřní dynamice.
Plánovaná kniha má být podle tohoto klasika české literatury Páralovým pokusem o spis alá Osho - tedy usiluje být zábavnou příručkou i filozofickým spisem přijatelným pro moderního evropského člověka.
Richard August Ritzenstein byl německý klasický filolog
a odborník na starověké řecké náboženství, hermetismus
a gnosticismus. Podle Kurta Rudolpha byl
„jedním z nejinspirativnějších vzdělaných gnostiků“.
Kniha se zamýšlí nad jednotou pěti základních výrazů Nietzschovy metafyziky (vůle k moci, nihilismus, věčný návrat téhož, nadčlověk, spravedlnost) a úvodem do filosofie, skrze autorův výklad básníka Hölderlina a myslitele Nietzeho.
Tomáš Hauer v publikaci věnované soudobým postmoderním teoriím nejprve vysvětluje genealogii pojmu postmodernismus a analyzuje francouzské filosofické myšlení na cestě od strukturalismu k postmodernismu.
Toto Hegelovo obsahově velmi bohaté dílo vešlo do kultury 19. a 20. století zejména skvělými rozbory antropogeneze a intersubjektivity, stejně jako filosofickým výkladem některých klíčových etap lidských dějin.
Filosofická zkoumání (1953) vydali z Wittgensteinovy pozůstalosti jeho žáci jako rekonstrukci knihy, na níž pracoval od roku 1929 a jež měla jako vyjádření jeho filosofie nahradit Tractatus logico-philosophicus (1921).
Existuje souvislost mezi sportem a duchovním životem člověka? Autor této knihy ukazuje, že taková souvislost existuje, a podrobně zkoumá, jakými způsoby se mohou tyto dvě zdánlivě naprosto odlišné oblasti prolínat.
Rozsáhlé dvousvazkové dílo předního evropského indologa popisuje vývoj indického filosofického myšlení od nejstarších dob až po náboženské systémy pozdního středověku.
