„Řidiči nás ignorovali, i když jsme jim klepali na okénko. Jeden
se na nás podíval — a okamžitě sklopil oči zpátky na volant.
Připadali jsme si jako přízraky. Jako by doufali, že když
nás neuvidí, prostě přestaneme existovat.
Myšlenky některých největších čínských myslitelů a učitelů doplněné o nádherné ilustrace na každé stránce. Tato hluboce moudrá a utišující slova se vztahují i k dnešní době, stejně jako k době před několika stoletími.
Divadlo Járy Cimrmana slaví šedesát let, a přitom nestárne. Neuvěřitelnému výročí je věnována kniha plná příběhů ze scény i zákulisí z posledního desetiletí.
Počátek padesátých let, Estonsko. Země stále nese stopy války, kolektivizace i násilných sovětských deportací, během nichž byly na Sibiř odvlečeny desetitisíce lidí, a na venkově přetrvává nejistota a obavy.
Říká se, že čas všechno otupí a já jsem dost tvrdohlavá na to, abych tomu pořád věřila.
Po tom, co jsem jen o chlup unikla znásilnění a doma se mi začal rozpadat život pod rukama, se snažím hlavně nezastavit.
Jmenuji se Cinnamon Bernadette Brooksová a mou největší láskou jsou Vánoce. Vedu rozkošnou cukrárnu v centru města, pečuju o nevidomou mámu a rudnu kdykoliv, když mám mluvit s cizími lidmi. Především s muži.
Henry Stone vyrůstá ve světě, kde pro něj není místo. V kabině juniorského týmu je jen synem trenéra, ničemou a ňoumou, klukem na okraji, bez respektu spoluhráčů i vlastního otce. Útočiště nachází pouze v malování.