17. listopad 1989 - 30. výročí

Pošesté přichází Petra Hůlová ke čtenářům s novým románem a pošesté překvapuje. Tentokrát provokativním tématem: dnešní českou skutečnost popisuje „očima poražených“.

Klub osamělých rváčů. Drsná a zároveň melancholická novela ze sídliště, kde lidé a domy vzdorují přírodě i neodvratnému zániku. Nový Rudiš zasáhne čtenáře přímo na solar. Inspirováno skutečnými událostmi.

Třicet let od událostí roku 1989 se debatuje o nové české politice – hospodářské, bezpečnostní, ale i zahraniční, která tvoří nezbytný rámec vnitropolitického vývoje.

Šéfredaktor týdeníku Respekt popisuje dobrodružnou českou cestu od vzniku republiky po současnost a zasazuje dnešní politické a společenské události do historického a evropského kontextu.

Významný český fotograf Jaroslav Kučera vydává u příležitosti výstavy Sametová revoluce – 1989 Pád železné opony knihu Sametová revoluce, která zachycuje na 81 autorových fotografiích jeho pohled na historickou událost, která vedla k pádu režimu.

Dienstbier a Havel směle zamířili do svobodného světa a kolem sebe přitom měli statisíce sovětských vojáků!

Antologie Generace 89 přináší reprezentativní výběr z tvorby těchto scenáristů a výtvarníků, nabízí průřez dobově oblíbenými žánry a zároveň ukazuje, jakých vizuálních podob český a slovenský komiks na přelomu osmdesátých a devadesátých let nabýval.

Publicista Luděk Navara v knize zasvěceně postihuje události na hranici mezi Československem a západním Německem a Rakouskem mezi léty 1948 a 1989.

Další Nové číslo revue Paměť a dějiny je věnováno především 25. výročí sametové revoluce v Československu a pádu komunistických režimů v Evropě.

Druhá kniha v řadě Edice ČT s pohnutými příběhy neznámých hrdinů, obyčejných lidí, kteří se dostali do konfliktu s totalitní mocí a „řekli ďáblovi ne“.

Čeští novináři po roce 1989: od svobody k oligarchům.

Sametová revoluce v roce 1989 představuje jednu z nejvýznamnějších událostí v našich novodobých dějinách.

V roce 1989 se zhroutil totalitní systém komunistické strany nejen u nás v Československu, ale také ve většině zemí východního bloku.

Září 1989. Dva měsíce před listopadem 89 se mladá žena, studentka FAMU, rozhoduje k riskantnímu a osudovému kroku. Zůstává v Paříži! Následují týdny a měsíce plné dramatických situací, nejistot a zklamání, ale i okouzlení krásným městem a svobodou.

Kniha Ten den – 17. listopad 1989 má současným čtenářům umožnit toto zásadní datum „zažít“ alespoň zprostředkovaně. Věříme, že tak dokážeme toto výročí zpřítomnit a přiblížit dnešku odkaz revolučních dnů.

Jedním ze symbolů sametové revoluce se stal písničkář Jaroslav Hutka, když zahrál poprvé doma po desetiletém exilu a hned pro téměř milion posluchačů na promrzlé Letenské pláni…

Fotografie Pavla Hrocha a esej Jáchyma Topola zaznamenávají divoká léta po sametové revoluci v Praze, vzrušené období oslav nově nabyté svobody o pádu komunistického režimu v Československu.

Od demonstrace na Národní třídě 17. listopadu do 10. prosince, kdy vznikla Vláda národního porozumění. Dění čtyřiadvaceti dnů v autentických dokumentech (článcích, prohlášeních, letácích) a ve vyprávěních novinářky Jitky Šestákové.

Vzpomínáte si na rok 1989, kdy se na podzim naše země začala probouzet z doby nesvobody? Toulky koncem osmdesátých let s pamětníky známými i neznámými.