Pokus o „totální román“ mapuje technologii moci jihoamerických diktátorů, peruánskou společnost rozděluje na striktně dané třídy a nechává jedince důsledně prohledávat jejich život. Nově přeložený román Maria Vargase Llosy představuje inventuru několika osudů a nabízí střízlivý pohled na společnost zmítanou dějinami.

Mnoho postav, překrývající se vrstvy vyprávění, nečekané skoky v čase, narušená linearita příběhů, protichůdné informace o postavách a jejich činech, relativizace věrohodnosti vypravěče, otevřené lži: jako jakýsi prototyp „totálního románu“ popisuje Rozhovor u Katedrály peruánskou společnost v celé její pestrosti, představuje i dobové myšlení, politiku, reálie někdejšího Peru. Dílo z konce šedesátých let dostáváme v českém překladu do rukou sice opožděně, ale čas jeho originalitu nesetřel.