Spřízněni volbou
(...) Zpět ale ke knize Tanec na dvojitém ledě – ta je sestavena z negativů, které Ságl dlouhá léta považoval za ztracené. Když totiž začala StB na jaře 1976 se zatýkáním členů undergroundu, bylo mu jasné, že si přijdou i pro něj, a nechtěl, aby, jak říká, zatýkali podle jeho fotografií. Negativy i fotografie proto ukryl u známých, část údajně skončila zalita betonem pod podlahou vesnické chalupy, větší část se mu ale naštěstí po listopadu vrátila, ovšem ve víru doby je někam založil a zapomněl na ně. A vynořily se až před rokem... Naštěstí, protože vedle Ondřeje Němce a Jaroslava Libánského patří Ságlovy snímky k jediným zachycujícím systematicky tehdejší undergroundové dění. A nejen to, naprostá většina jich je neznámých, vedle stále dokolečka přetiskovaných stejných záběrů tak máme možnost vidět například celou sérii z již zmíněné svatby basisty Plastiků Milana Hlavsy, jejich rané období, řadu koncertů, stejně jako snímky Primitives Group a jejich na svou dobu skandálních produkcí, nemluvě o vystoupení DG 307 a dalších kapel.
Říká-li Jan Ságl, že focení je pro něj způsob, jak "něco zkoumat a něco sdělovat", undergroundová kronika Tanec na dvojitém ledě je toho krásným důkazem.