Když intelektuálové vymyslí válku
,RESPEKT
(...) O svých hrdinech píše i s ironií, ale nevysmívá se. Připouští, že vzedmutí nacionálních vášní bylo také výsledkem demokratizace a autentické touhy "žít časem extáze na plný úvazek". Líčí spontánní nadšení a spirituální zážitky pokrevní spřízněnosti, ale zároveň ukazuje, že ani na Balkáně nechyběly hlasy předvídající, kam kolektivní šílenství povede. Kniha tak vyvolává otázky, jak zažívat pospolitost, ale nikoli v nesnášenlivosti; jak pěstovat jazyk a kulturu, ale nikoli s potenciálně smrtícími účinky. Což je o to aktuálnější, že hlasy sirén vzývajících starobylé zdejší kultury, které údajně musíme bránit, nabírají v naší části Evropy na síle.
11.6.2018