2036: Robotická technologie se natolik rozvinula, že vzniklo množství umělých bytostí schopných vnímat a uvědomovat si sebe sama. Lidstvo se potýká s důsledky svého nejúžasnějšího výtvoru.
Märtha, Lumen, Motyka, Stina a Anna-Greta se
v domově důchodců Diamant ukrutně nudí. Jídlo
je nevalné, zacházení špatné, mají málo pohybu
a vedení šetří, kde může. To by se měli lépe i ve
vězení!
Dostanou geniální nápad – spáchají trestný čin !!
Pravdivý příběh matky a syna, které osud rozdělil,
když byly malému Anthonymu tři roky. Neměli
o sobě žádné informace, nesměli po sobě pátrat,
Anthonymu vzali i jeho jméno. Přesto na sebe nikdy
nezapomněli.
Božskou invazi, druhý díl své gnostické „božské“ trilogie, napsal Dick na sklonku života v roce 1980 a tematicky jí navazuje na svůj předchozí román Valis.
Povídání o docela všedních materiálech jako sklo, beton či ocel se v jeho podání mění v neodolatelnou cestu k samotným stavebním základům naší reality.
Bratři Ruben a Cameron žijí na okraji – doslova. Na okraji Sydney, na okraji blahobytu. Ve světě psích závodů, bídy a nezaměstnanosti. Ve světě věčného zápasu. Celý život se rvou, spolu a za sebe.
Malý erotický horor začínajícího autora. S. je zločinec na útěku. Když se dostane do ženského kláštera v horách a je mu poskytnut azyl, zjišťuje, že přežít tu v klidu jediný týden může být nad lidské schopnosti – a že při tom brzy jde o život.
Píše se rok 1915, když patnáctiletá Mary Russellová, která se po ztrátě rodičů nastěhuje k tetě na venkovskou farmu, potká starého pána zabývajícího se studiem včel a dá se s ním do řeči. Je to Sherlock Holmes na odpočinku....
Strhující závěr románového triptychu, ve kterém si Otčina Roberta Harrise podává ruku s Alanem Moorem. Londýnský Westminster 12. května 1940. Druhá světová válka nabírá na obrátkách. Už podruhé.
Isis se má proti své vůli provdat za Strážce Donžonu. Strážce si ale na věno musí půjčit a do zástavy dává Donžon. Pokud půjčku včas nesplatí, připadne Donžon Vilému Delacourtovi...
Kniha je věnována utváření se kolektivní paměti komunismu v českých zemích v 90. letech 20. století. Autorka zde zkoumá nesnadné vyrovnávání se české společnosti s minulostí, limity pojímání komunismu jako totalitní ideologie.
Kniha je nejvýznamnějším dílem Oty z Freisingu. Zahrnuje dějiny světa od stvoření, biblické a starověké období (zde čerpal ze starších autorů, např. Orosia, Jeronýma či Eusebia), které dovedl až do své současnosti.
V každé ze šesti povídek se setkáváme s jednou postavou, pokaždé jinak sužovanou společenskými neduhy moderního světa. Protagonisté čelí absurditě jejich matoucích, osamělých životů, aniž nalézají správné odpovědi na otázky po smyslu života.
