Vizionář a vědec Peter Russell ve svém bestselleru Okno v čase odvážně nastoluje hlavní duchovní výzvu naší doby — možnou transformaci našeho vědomí na vyšší úroveň.
Jiří Paroubek ve své knize nechává nahlédnout do světa vysoké mezinárodní politiky. Přináší osobní charakteristiky státníků a politiků, se kterými se setkával v letech 2005-2010 jako český premiér či předseda ČSSD.
První část diptychu Ztroskotání lze prvoplánově číst jako politický thriller, nicméně jde především o břitkou satiru poukazující na nemorálnost moldavských intelektuálů po zhroucení komunistické ideologie.
Francouzský fotograf reportér a autor mnoha děl a publikací Bernard Lesaing vytváří ve svých projektech rozsáhlé reportáže na místní i mezinárodní témata. V projektu České tváře a krajiny se zaměřil na zachycení autenticity českého uměleckého prostředí.
Pro autora poněkud netradiční téma z období slovenského povstání za druhé světové války je zpracováno v dramatický příběh, jehož obrazy vyvolávají dojem filmových scén.
Román rumunského autora jehož kniha Simion Výtažník obdržela cenu Magnesia Litera 2007 pro nejlepší knihu. „Veselá apokalypsa“, ve které se mísí prvky špionážního románu, sci-fi, literatury faktu a politické satiry.
Příběh psychologa D. Markhama, který je ministerstvem vnitra požádán, aby infiltroval do podivného sdružení v londýnské Chelsea Marine. Příběh se vine kolem autorovy ideje, že hluboko v lidském vědomí je zakódována touha po extrémní zkušenosti.
Výbor z feministických povídek slovenské autorky. Žena není jen domácí spotřebič, žena není boxovací pytel, žena není pornokazeta, kterou si kdykoliv můžete pustit.
K napsání prvního románu Lupič inspiroval rakouského spisovatele Martina Prinze (*1973) skutečný bankovní lupič a zároveň maratonský běžec, který „působil“ v rakouských bankách na konci 80. let v masce Ronalda Reagana...
Náš přední rusista se ujal zpracování průřezové, esejisticky psané encyklopedie, která se tentokrát vedle literatury zabývá i dalšími uměleckými obory, a to divadlem, filmem, ale především výtvarným uměním.
V předkládané knize, jež je nejvýznačnějším a monumentálním dílem mnichovského profesora Hanse Graßla, se autor snaží postihnout vzájemné působení různých německých a zčásti též francouzských myšlenkových proudů v počátcích romantiky.
Obrazová publikace mapuje nedávno objevenou sbírku pohlednic následníka rakouského trůnu, vypovídající o soukromém životě arcivévody a dalších příslušníků habsburské rodiny.