Mimořádně významná práce o mimořádně důležité osobnosti. Nejde o běžný životopis, ale o kultivovaný výklad smyslu kulturního prostředí, z něhož vzešel a v němž žil Václav Havel.
Tato biografická kniha se snaží ukázat Václava Havla především jako člověka. Snaží se postihnout to, co dělal, jak žil, s kým se stýkal a jakými cestami šel.
Základ Kárnetovy eseje nazvané Posmrtný deník vznikl jako odpověď na dvě anketní otázky Václava Havla, které tazatel položil některým exulantům během své návštěvy v New Yorku v roce 1968.
Spiritualita Václava Havla je nová studie Martina C. Putny, která shledává zdroje Havlových filosofujících textů, jichž si dosud téměř nikdo nepovšiml.
Daniel Kaiser vycházel při psaní knihy z rozhovorů s Václavem Havlem, ze vzpomínek mnoha disidentových přátel a spolupracovníků a z teprve nedávno zpřístupněných archivních materiálů. Soustřeďuje se ponejvíc na konflikt Václava Havla s komunistickou mocí.
Kniha vyšla k příležitosti premiéry scénické koláže textů Václava Havla, která pod názvem Cirkus Havel proběhla 7. listopadu 2008 v Divadle Husa na provázku v Brně.
Kniha historika a publicisty Emanuela Mandlera je vůbec první publikací, která pojednává o Václavu Havlovi a Václavu Klausovi z hlediska jejich funkce.
Divadelní jednoaktovka Václava Havla, napsaná v roce 1987, je úsměvnou historkou o tom, jak se Václav Havel ještě jako disident pokoušel na vesnici obstarat prase na zabijačku, na níž měli přijet jeho přátelé z disentu.
Příběh přizpůsobivého snaživce, který se prožvaní do lepší společnosti likvidátorů a zahajovačů a požadované mimikry dokáže přijmout tak dokonale, že ho ani vlastní rodiče nepoznávají, je velmi, velmi současný. Není to snad absurdní?
Kromě 244 dopisů, které si Havel s Prečanem vyměnili v letech 1983–1989 jsou v knize otištěny dva jejich dopisy z přelomu let 1978–1979. V úhrnu je to dosud nejpodrobnější svědectví o tom, co učinilo z Václava Havla vůdčí postavou.
Vzájemná korespondence Václava Havla a Františka Janoucha představuje dosud ojedinělý pramen k poznání tuzemské protikomunistické opozice let 1977–1989.