Prózu nekorektního marginála české literatury opět nelze žánrově ani tematicky zaškatulkovat. Skupina postarších hospodských pobratimů, ajťáci, grafici, filozofové života, vede řeči. Ironicky a bez servítků glosují dění v sobě i kolem sebe.
Kde chybí spravedlnost, nastupuje odplata. Zločiny padesátých let jsou sice promlčeny, ale jejich aktéři dodnes v klidu žijí. Jsou tu ovšem také lidé, kteří jsou přesvědčeni, že na zaplacení viny není nikdy dost pozdě.
Kniha ukazuje, že ničivé působení ruských tajných služeb není reliktem dob dávno minulých, které pohřbil pád Železné opony, ale že je naopak načase se jimi vážně zabývat.